Administrator v 5. 11. 2024, 15:10

2024-11-05T15:10:06Z

← Starší verze		Verze z 5. 11. 2024, 16:10
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Českomoravská vrchovina''', známá také jako '''Vysočina''', je rozsáhlé vrchovinné pásmo, které se rozkládá na rozhraní Čech a [[Morava (země)\|Moravy]]. Vysočina pokrývá velkou část západní Moravy a zasahuje do východních Čech, s hlavním rozsahem od jižní hranice mezi [[Znojmo\|Znojmem]] a [[Dyje\|Dyjí]] na jihu až po oblast okolo měst Sázavy a Tábora na západě. Celková délka vrchoviny činí přibližně 900 km, přičemž její průměrná nadmořská výška je okolo 600 m n. m.		[[Soubor:Hulkovice.JPG\|náhled\|Kopec Hůlkovice a vesnice [[Čtyři Dvory]]]]
			'''Českomoravská vrchovina''', známá také jako '''Vysočina''', je rozsáhlé vrchovinné pásmo, které se rozkládá na rozhraní Čech a [[Morava (země)\|Moravy]]. Vysočina pokrývá velkou část západní Moravy a zasahuje do východních Čech, s hlavním rozsahem od jižní hranice mezi [[Znojmo\|Znojmem]] a [[Dyje\|Dyjí]] na jihu až po oblast okolo měst Sázavy a Tábora na západě. Celková délka vrchoviny činí přibližně 900 km, přičemž její průměrná nadmořská výška je okolo 600 m n. m.<ref name=":0">VÁCLAVEK, Matouš. ''Markrabství Moravské, Část prvá, část druhá''. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1882-1885. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:8bf5f550-6f5d-11e2-b9fa-005056827e52</nowiki></ref>

	=== Geografie a členění ===		== Geografie a členění ==
	Vysočina je typickým příkladem středohorské oblasti, kde převládají ploché vrchoviny a méně zvlněný terén. V rámci Českomoravské vrchoviny lze rozlišit několik specifických podcelků, mezi něž patří:		Vysočina je typickým příkladem středohorské oblasti, kde převládají ploché vrchoviny a méně zvlněný terén. V rámci Českomoravské vrchoviny lze rozlišit několik specifických podcelků, mezi něž patří:

	* '''[[Jihlavská vrchovina]]''' – nachází se mezi řekami [[Dyje\|Dyjí]] a [[Jihlava (řeka)\|Jihlavou]].		* '''[[Jihlavská vrchovina]]''' – nachází se mezi řekami [[Dyje\|Dyjí]] a [[Jihlava (řeka)\|Jihlavou]].<ref name=":0" />
	* '''[[Žďárská vrchovina]]''' – oblast kolem měst [[Jihlava]] a [[Žďár nad Sázavou]].		* '''[[Žďárská vrchovina]]''' – oblast kolem měst [[Jihlava]] a [[Žďár nad Sázavou]].<ref name=":1">DOUBRAVA, Josef a Stanislav MAŘAN. Československo: učebnice zeměpisu pro 8. ročník základní devítileté školy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, s. 10. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:ebd7e2bc-0f12-46b3-bd5e-539cfbfa8533</nowiki></ref>
	* '''[[Drahanská vrchovina]]''' – tvořená hlavně vápencovými útvary.		* '''[[Drahanská vrchovina]]''' – tvořená hlavně vápencovými útvary.<ref name=":2">DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. Praha: Academia, 1987, s. 34. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:17679960-4787-11e4-a450-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref>
	* '''[[Kunštátská vrchovina\|Kunštátská]] a [[Třebovská vrchovina]]''' – kolem měst [[Kunštát]] a [[Moravská Třebová]].		* '''[[Kunštátská vrchovina\|Kunštátská]] a [[Třebovská vrchovina]]''' – kolem měst [[Kunštát]] a [[Moravská Třebová]].<ref name=":2" />

	Nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny je [[Javořice]] s nadmořskou výškou 837 m n. m.		Nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny je [[Javořice]] s nadmořskou výškou 837 m n. m.<ref name=":2" />

	=== Geologie a horninové složení ===		== Geologie a horninové složení ==
	Českomoravská vrchovina je převážně složena z krystalinických hornin, zejména z rul, svorů a břidlic. Na několika místech se horniny přeměňují na žuly a zrnité horniny, které přecházejí do vápencových oblastí, zejména v [[Drahanská vrchovina\|Drahanské vrchovině]]. Charakteristickým znakem je prolínání různých druhů hornin, což způsobuje pestré geomorfologické vlastnosti. V oblasti se nacházejí také krasové útvary, například jeskyně s krápníkovou výzdobou v okolí [[Sloup\|Sloupu]], [[Křtiny\|Křtin]], [[Ochoz\|Ochozu]] a známé propasti [[Macocha]].		Českomoravská vrchovina je převážně složena z krystalinických hornin, zejména z rul, svorů a břidlic. Na několika místech se horniny přeměňují na žuly a zrnité horniny, které přecházejí do vápencových oblastí, zejména v [[Drahanská vrchovina\|Drahanské vrchovině]].<ref name=":0" /> Charakteristickým znakem je prolínání různých druhů hornin, což způsobuje pestré geomorfologické vlastnosti. V oblasti se nacházejí také krasové útvary, například jeskyně s krápníkovou výzdobou v okolí [[Sloup\|Sloupu]], [[Křtiny\|Křtin]], [[Ochoz\|Ochozu]] a známé propasti [[Macocha]].<ref name=":1" />

	=== Historie a význam ===		== Historie a význam ==
	Historicky byla Českomoravská vrchovina osídlena již od starověku a tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a [[Morava (země)\|Moravou]]. Mnoho z původních horských vesnic a měst, jako [[Kunštát]] nebo [[Znojmo]], bylo založeno na úpatí vrchovin a poskytovalo ochranu před nepřáteli. Ve vrchovině byly také těženy různé suroviny, včetně stavebního kamene a železné rudy.		Historicky byla Českomoravská vrchovina osídlena již od starověku a tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a [[Morava (země)\|Moravou]]. Mnoho z původních horských vesnic a měst, jako [[Kunštát]] nebo [[Znojmo]], bylo založeno na úpatí vrchovin a poskytovalo ochranu před nepřáteli.<ref name=":0" /> Ve vrchovině byly také těženy různé suroviny, včetně stavebního kamene a železné rudy.<ref name=":2" />

	Českomoravská vrchovina je dnes známá svou přírodní krásou a rekreačním potenciálem. Oblast je oblíbená mezi turisty, především kvůli přírodním rezervacím a chráněným krajinným oblastem, které nabízejí bohaté možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty.		Českomoravská vrchovina je dnes známá svou přírodní krásou a rekreačním potenciálem. Oblast je oblíbená mezi turisty, především kvůli přírodním rezervacím a chráněným krajinným oblastem, které nabízejí bohaté možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty.

	=== Ekologie a ochrana přírody ===		== Ekologie a ochrana přírody ==
	Oblast Českomoravské vrchoviny je domovem mnoha chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde lesní komplexy a chráněné krajinné oblasti, které jsou součástí evropské ekologické sítě Natura 2000. Tyto lesy, louky a pastviny představují důležitá stanoviště pro mnoho ohrožených druhů, například pro rysa ostrovida nebo tetřeva hlušce.		Oblast Českomoravské vrchoviny je domovem mnoha chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde lesní komplexy a chráněné krajinné oblasti, které jsou součástí evropské ekologické sítě Natura 2000. Tyto lesy, louky a pastviny představují důležitá stanoviště pro mnoho ohrožených druhů, například pro rysa ostrovida nebo tetřeva hlušce.<ref name=":2" />

			== Zdroje ==
			[[Kategorie:Českomoravská vrchovina]]
			[[Kategorie:Geomorfologické oblasti v Moravskoslezsku]]
			[[Kategorie:Vrchoviny v Moravskoslezsku]]
			[[Kategorie:Českomoravská soustava]]

Administrator: založena nová stránka s textem „'''Českomoravská vrchovina''', známá také jako '''Vysočina''', je rozsáhlé vrchovinné pásmo, které se rozkládá na rozhraní Čech a Moravy. Vysočina pokrývá velkou část západní Moravy a zasahuje do východních Čech, s hlavním rozsahem od jižní hranice mezi Znojmem a Dyjí na jihu až po oblast okolo měst Sázavy a Tábora na západě. Celková délka vrchoviny činí přibližně 900 km,…“

2024-11-05T14:58:59Z

založena nová stránka s textem „'''Českomoravská vrchovina''', známá také jako '''Vysočina''', je rozsáhlé vrchovinné pásmo, které se rozkládá na rozhraní Čech a Moravy. Vysočina pokrývá velkou část západní Moravy a zasahuje do východních Čech, s hlavním rozsahem od jižní hranice mezi Znojmem a Dyjí na jihu až po oblast okolo měst Sázavy a Tábora na západě. Celková délka vrchoviny činí přibližně 900 km,…“

Nová stránka

'''Českomoravská vrchovina''', známá také jako '''Vysočina''', je rozsáhlé vrchovinné pásmo, které se rozkládá na rozhraní Čech a [[Morava (země)|Moravy]]. Vysočina pokrývá velkou část západní Moravy a zasahuje do východních Čech, s hlavním rozsahem od jižní hranice mezi [[Znojmo|Znojmem]] a [[Dyje|Dyjí]] na jihu až po oblast okolo měst Sázavy a Tábora na západě. Celková délka vrchoviny činí přibližně 900 km, přičemž její průměrná nadmořská výška je okolo 600 m n. m.

=== Geografie a členění ===
Vysočina je typickým příkladem středohorské oblasti, kde převládají ploché vrchoviny a méně zvlněný terén. V rámci Českomoravské vrchoviny lze rozlišit několik specifických podcelků, mezi něž patří:

* '''[[Jihlavská vrchovina]]''' – nachází se mezi řekami [[Dyje|Dyjí]] a [[Jihlava (řeka)|Jihlavou]].
* '''[[Žďárská vrchovina]]''' – oblast kolem měst [[Jihlava]] a [[Žďár nad Sázavou]].
* '''[[Drahanská vrchovina]]''' – tvořená hlavně vápencovými útvary.
* '''[[Kunštátská vrchovina|Kunštátská]] a [[Třebovská vrchovina]]''' – kolem měst [[Kunštát]] a [[Moravská Třebová]].

Nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny je [[Javořice]] s nadmořskou výškou 837 m n. m.

=== Geologie a horninové složení ===
Českomoravská vrchovina je převážně složena z krystalinických hornin, zejména z rul, svorů a břidlic. Na několika místech se horniny přeměňují na žuly a zrnité horniny, které přecházejí do vápencových oblastí, zejména v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]]. Charakteristickým znakem je prolínání různých druhů hornin, což způsobuje pestré geomorfologické vlastnosti. V oblasti se nacházejí také krasové útvary, například jeskyně s krápníkovou výzdobou v okolí [[Sloup|Sloupu]], [[Křtiny|Křtin]], [[Ochoz|Ochozu]] a známé propasti [[Macocha]].

=== Historie a význam ===
Historicky byla Českomoravská vrchovina osídlena již od starověku a tvořila přirozenou hranici mezi Čechami a [[Morava (země)|Moravou]]. Mnoho z původních horských vesnic a měst, jako [[Kunštát]] nebo [[Znojmo]], bylo založeno na úpatí vrchovin a poskytovalo ochranu před nepřáteli. Ve vrchovině byly také těženy různé suroviny, včetně stavebního kamene a železné rudy.

Českomoravská vrchovina je dnes známá svou přírodní krásou a rekreačním potenciálem. Oblast je oblíbená mezi turisty, především kvůli přírodním rezervacím a chráněným krajinným oblastem, které nabízejí bohaté možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a zimní sporty.

=== Ekologie a ochrana přírody ===
Oblast Českomoravské vrchoviny je domovem mnoha chráněných živočichů a rostlin. Nacházejí se zde lesní komplexy a chráněné krajinné oblasti, které jsou součástí evropské ekologické sítě Natura 2000. Tyto lesy, louky a pastviny představují důležitá stanoviště pro mnoho ohrožených druhů, například pro rysa ostrovida nebo tetřeva hlušce.

Českomoravská vrchovina - Historie editací

Administrator v 5. 11. 2024, 15:10