Administrator v 6. 11. 2024, 15:39

2024-11-06T15:39:46Z

← Starší verze		Verze z 6. 11. 2024, 16:39
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Hornomoravský úval''' je významný geomorfologický celek ležící v oblasti [[Západní Vněkarpatské sníženiny\|Západní vněkarpatské sníženiny]] na [[Morava (země)\|Moravě]]. Tento úval se vyznačuje protáhlým tvarem, který se táhne od [[Libina\|Libiny]] na severu po [[Napajedla]] na jihu, a svou celkovou rozlohou 1 315 km² s průměrnou nadmořskou výškou 226 m. ~~Jedná se o~~ typický erozně-~~akumulační reliéf~~ s mírným sklonem a příznivým klimatem. Údolní nivy a rozlehlé zemědělské plochy jsou doplněny říčními ekosystémy, přičemž řeka [[Morava (řeka)\|Morava]] a její přítoky tvoří hlavní hydrologickou osu oblasti. Území se významně podílí na vodohospodářství a je chráněno pro své přírodní hodnoty v rámci [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví\|CHKO Litovelské Pomoraví]].		[[Soubor:Hornomoravsky.JPG\|náhled\|Hornomoravský úval]]
			'''Hornomoravský úval''' je významný geomorfologický celek ležící v oblasti [[Západní Vněkarpatské sníženiny\|Západní vněkarpatské sníženiny]] na [[Morava (země)\|Moravě]]. Tento úval se vyznačuje protáhlým tvarem, který se táhne od [[Libina\|Libiny]] na severu po [[Napajedla]] na jihu, a svou celkovou rozlohou 1 315 km² s průměrnou nadmořskou výškou 226 m. Je typický svým erozně-akumulačním reliéfem s mírným sklonem a příznivým klimatem. Údolní nivy a rozlehlé zemědělské plochy jsou doplněny říčními ekosystémy, přičemž řeka [[Morava (řeka)\|Morava]] a její přítoky tvoří hlavní hydrologickou osu oblasti. Území se významně podílí na vodohospodářství a je chráněno pro své přírodní hodnoty v rámci [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví\|CHKO Litovelské Pomoraví]]<ref name=":0">DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. Praha: Academia, 1987, s. 202. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:2a1a9620-4787-11e4-a450-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref>.

	=== Dělení ===		== Dělení ==
	Hornomoravský úval se dále dělí na čtyři geomorfologické podcelky, které mají své specifické charakteristiky:		Hornomoravský úval se dále dělí na čtyři geomorfologické podcelky, které mají své specifické charakteristiky:

	# '''[[Prostějovská pahorkatina]]''' – typické pahorkatinné reliéfy, zaměřené na zemědělskou činnost.		* '''[[Prostějovská pahorkatina]]''' – typické pahorkatinné reliéfy, zaměřené na zemědělskou činnost.
	# '''[[Středomoravská niva]]''' – údolní niva řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]], v níž se nacházejí lužní lesy a říční ekosystémy s významnou biodiverzitou.		* '''[[Středomoravská niva]]''' – údolní niva řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]], v níž se nacházejí lužní lesy a říční ekosystémy s významnou biodiverzitou.
	# '''[[Holešovská plošina]]''' – mírně zvlněná plošina, která tvoří přechod mezi úvalem a sousedními vrchovinami.		* '''[[Holešovská plošina]]''' – mírně zvlněná plošina, která tvoří přechod mezi úvalem a sousedními vrchovinami.
	# '''[[Uničovská plošina]]''' – plošina na severu úvalu, přiléhající k [[Hanušovická vrchovina\|Hanušovické vrchovině]] a [[Nízký Jeseník\|Nízkému Jeseníku]].		* '''[[Uničovská plošina]]''' – plošina na severu úvalu, přiléhající k [[Hanušovická vrchovina\|Hanušovické vrchovině]] a [[Nízký Jeseník\|Nízkému Jeseníku]]<ref name=":1">MIŠTERA, Ludvík, Jaromír DEMEK a Oliver BAŠOVSKÝ. Geografie Československé socialistické republiky: celostátní vysokoškolská učebnice pro studující přírodověd. a pedag. fak. stud. oboru 76-12-7 učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů - aprobačního předmětu zeměpis naps.: Ludvík Mištera, Oliver Bašovský, Jaromír Demek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s. 39. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:71cf6660-a98c-11e3-bb86-005056825209</nowiki></ref>.

	=== Geologie ===		== Geologie ==
	Geologická skladba Hornomoravského úvalu je velmi rozmanitá a důležitá pro pochopení morfologie této oblasti. Úval je příkopovou propadlinou, tedy prolomem v zemské kůře, vyplněnou neogenními a kvartérními sedimenty. Po ústupu badenského moře se zde až do konce pliocénu vytvořila jezera, která následně ustoupila sedimentaci. Původní podloží tvoří především muskoviticko-biotitické pararuly a migmatity [[Český masiv\|Českého masivu]]. Pliocenní sedimenty jsou transgresivně uloženy na starším podloží a mají základ z psefitických a psamitických vrstev – sedimentů, které obsahují drobné i hrubší zrna křemene a pískovce. Ve východní části se nacházejí pestré psamiticko-pelitické sedimenty s jílovitými složkami, které byly během pliocénu a pleistocénu transportovány a usazovány v oblasti říční nivy Moravy.		Geologická skladba Hornomoravského úvalu je velmi rozmanitá a důležitá pro pochopení morfologie této oblasti. Úval je příkopovou propadlinou, tedy prolomem v zemské kůře, vyplněnou neogenními a kvartérními sedimenty. Po ústupu badenského moře se zde až do konce pliocénu vytvořila jezera, která následně ustoupila sedimentaci. Původní podloží tvoří především muskoviticko-biotitické pararuly a migmatity [[Český masiv\|Českého masivu]]. Pliocenní sedimenty jsou transgresivně uloženy na starším podloží a mají základ z psefitických a psamitických vrstev – sedimentů, které obsahují drobné i hrubší zrna křemene a pískovce. Ve východní části se nacházejí pestré psamiticko-pelitické sedimenty s jílovitými složkami, které byly během pliocénu a pleistocénu transportovány a usazovány v oblasti říční nivy [[Morava (řeka)\|Moravy]]<ref name=":0" />.

	Údolní niva řeky Moravy a její přítoky mají četné říční terasy, což svědčí o tektonických pohybech během pleistocénu, které ovlivnily místní geologický vývoj.		Údolní niva řeky Moravy a její přítoky mají četné říční terasy, což svědčí o tektonických pohybech během pleistocénu, které ovlivnily místní geologický vývoj<ref name=":1" />.
	[[Kategorie:Hornomoravský úval]]
	[[Kategorie:Geomorfologické celky]]		== Podnebí a půdy ==
	[[Kategorie:Západní Vněkarpatské sníženiny]]		Hornomoravský úval je charakteristický teplým podnebím a úrodnými půdami, což z něj činí jednu z nejdůležitějších zemědělských oblastí [[Moravskoslezská republika\|Moravskoslezské republiky]]. Převažují zde černozemě a hnědozemě, které jsou ideální pro pěstování plodin, jako jsou cukrovka, pšenice a ječmen<ref name=":1" />.
	[[Kategorie:Moravské úvaly]]
			== Hospodářství ==
			Hornomoravský úval je významnou průmyslovou a zemědělskou oblastí. Největší město v této oblasti je [[Olomouc]], která je známá svým historickým jádrem a průmyslovým významem. Olomouc je také kulturním a vzdělávacím centrem regionu. Dalším významným městem je [[Přerov]], kde se nachází průmyslové podniky zaměřené na chemický, strojírenský a potravinářský průmysl<ref name=":1" />.

			== Ekologie a ochrana přírody ==
			Hornomoravský úval obsahuje lužní lesy a jiné cenné ekosystémy v nivách řeky Moravy. Tyto oblasti poskytují přirozené prostředí pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Kvůli intenzivnímu zemědělství a urbanizaci jsou však některé části úvalu ohroženy úbytkem přirozených biotopů.

			== Zdroje ==
			[[index.php?title=Kategorie:Hornomoravský úval]]
			[[index.php?title=Kategorie:Geomorfologické celky]]
			[[index.php?title=Kategorie:Západní Vněkarpatské sníženiny]]
			[[index.php?title=Kategorie:Moravské úvaly]]

Administrator: založena nová stránka s textem „'''Hornomoravský úval''' je významný geomorfologický celek ležící v oblasti Západní vněkarpatské sníženiny na Moravě. Tento úval se vyznačuje protáhlým tvarem, který se táhne od Libiny na severu po Napajedla na jihu, a svou celkovou rozlohou 1 315 km² s průměrnou nadmořskou výškou 226 m. Jedná se o typický erozně-akumulační reliéf s mírným skl…“

2024-11-01T18:12:27Z

založena nová stránka s textem „'''Hornomoravský úval''' je významný geomorfologický celek ležící v oblasti Západní vněkarpatské sníženiny na Moravě. Tento úval se vyznačuje protáhlým tvarem, který se táhne od Libiny na severu po Napajedla na jihu, a svou celkovou rozlohou 1 315 km² s průměrnou nadmořskou výškou 226 m. Jedná se o typický erozně-akumulační reliéf s mírným skl…“

Nová stránka

'''Hornomoravský úval''' je významný geomorfologický celek ležící v oblasti [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západní vněkarpatské sníženiny]] na [[Morava (země)|Moravě]]. Tento úval se vyznačuje protáhlým tvarem, který se táhne od [[Libina|Libiny]] na severu po [[Napajedla]] na jihu, a svou celkovou rozlohou 1 315 km² s průměrnou nadmořskou výškou 226 m. Jedná se o typický erozně-akumulační reliéf s mírným sklonem a příznivým klimatem. Údolní nivy a rozlehlé zemědělské plochy jsou doplněny říčními ekosystémy, přičemž řeka [[Morava (řeka)|Morava]] a její přítoky tvoří hlavní hydrologickou osu oblasti. Území se významně podílí na vodohospodářství a je chráněno pro své přírodní hodnoty v rámci [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví|CHKO Litovelské Pomoraví]].

=== Dělení ===
Hornomoravský úval se dále dělí na čtyři geomorfologické podcelky, které mají své specifické charakteristiky:

# '''[[Prostějovská pahorkatina]]''' – typické pahorkatinné reliéfy, zaměřené na zemědělskou činnost.
# '''[[Středomoravská niva]]''' – údolní niva řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], v níž se nacházejí lužní lesy a říční ekosystémy s významnou biodiverzitou.
# '''[[Holešovská plošina]]''' – mírně zvlněná plošina, která tvoří přechod mezi úvalem a sousedními vrchovinami.
# '''[[Uničovská plošina]]''' – plošina na severu úvalu, přiléhající k [[Hanušovická vrchovina|Hanušovické vrchovině]] a [[Nízký Jeseník|Nízkému Jeseníku]].

=== Geologie ===
Geologická skladba Hornomoravského úvalu je velmi rozmanitá a důležitá pro pochopení morfologie této oblasti. Úval je příkopovou propadlinou, tedy prolomem v zemské kůře, vyplněnou neogenními a kvartérními sedimenty. Po ústupu badenského moře se zde až do konce pliocénu vytvořila jezera, která následně ustoupila sedimentaci. Původní podloží tvoří především muskoviticko-biotitické pararuly a migmatity [[Český masiv|Českého masivu]]. Pliocenní sedimenty jsou transgresivně uloženy na starším podloží a mají základ z psefitických a psamitických vrstev – sedimentů, které obsahují drobné i hrubší zrna křemene a pískovce. Ve východní části se nacházejí pestré psamiticko-pelitické sedimenty s jílovitými složkami, které byly během pliocénu a pleistocénu transportovány a usazovány v oblasti říční nivy Moravy.

Údolní niva řeky Moravy a její přítoky mají četné říční terasy, což svědčí o tektonických pohybech během pleistocénu, které ovlivnily místní geologický vývoj.
[[Kategorie:Hornomoravský úval]]
[[Kategorie:Geomorfologické celky]]
[[Kategorie:Západní Vněkarpatské sníženiny]]
[[Kategorie:Moravské úvaly]]

Hornomoravský úval - Historie editací

Administrator v 6. 11. 2024, 15:39