Litovel - Historie editací

Administrator v 2. 2. 2025, 13:10

2025-02-02T13:10:38Z

← Starší verze		Verze z 2. 2. 2025, 14:10
Řádek 116:		Řádek 116:
	Po požáru roku [[1813]] byla zbourána věž Olomoucké brány. V letech [[1871]] a [[1872]] byly zbořeny Olomoucká a Uničovská brána a došlo k uvolnění a rozšíření hlavní průjezdní komunikace.<ref name=":02" />		Po požáru roku [[1813]] byla zbourána věž Olomoucké brány. V letech [[1871]] a [[1872]] byly zbořeny Olomoucká a Uničovská brána a došlo k uvolnění a rozšíření hlavní průjezdní komunikace.<ref name=":02" />

			=== Moderní dějiny ===
	Druhá polovina [[19. století]] s sebou přinesla poměrně rychlou proměnu charakteru města i jeho vnější výtvarné stránky. Od roku [[1850]] se Litovel stala okresním městem. Ve městě vzrůstal i průmysl, který přilákal množství nového obyvatelstva. Na jihozápadní straně bylo historické jádro obklopeno pásem vilkové zástavby. Naproti tomu severní strana se otevřela novým průmyslovým podnikům - flokárna ([[1870]]), [[Pivovar Litovel\|měšťanský pivovar]] ([[1814]]) aj. V roce [[1856]] byla zakryta strouha Nečízu, celý prostor náměstí byl nově předlážděn a před radnicí byl zachován pouze jeden z ohrazených otvorů ke strouze. Na místě zbouraných městských kasáren vyrostlo okresní hejtmanství, dále na východní straně náměstí vyrostl Německý dům v duchu jugendstylu. Na severní straně náměstí ustoupila starší zástavba v letech [[1884]] až [[1885]] domu Rolnické záložny a na západní straně nově postavené rohové budově pozdější spořitelny. V horní části Komenského ulice byla zrušena historická zástavba a v roce [[1864]] zde vznikla německá škola.<ref name=":02" />		Druhá polovina [[19. století]] s sebou přinesla poměrně rychlou proměnu charakteru města i jeho vnější výtvarné stránky. Od roku [[1850]] se Litovel stala okresním městem. Ve městě vzrůstal i průmysl, který přilákal množství nového obyvatelstva. Na jihozápadní straně bylo historické jádro obklopeno pásem vilkové zástavby. Naproti tomu severní strana se otevřela novým průmyslovým podnikům - flokárna ([[1870]]), [[Pivovar Litovel\|měšťanský pivovar]] ([[1814]]) aj. V roce [[1856]] byla zakryta strouha Nečízu, celý prostor náměstí byl nově předlážděn a před radnicí byl zachován pouze jeden z ohrazených otvorů ke strouze. Na místě zbouraných městských kasáren vyrostlo okresní hejtmanství, dále na východní straně náměstí vyrostl Německý dům v duchu jugendstylu. Na severní straně náměstí ustoupila starší zástavba v letech [[1884]] až [[1885]] domu Rolnické záložny a na západní straně nově postavené rohové budově pozdější spořitelny. V horní části Komenského ulice byla zrušena historická zástavba a v roce [[1864]] zde vznikla německá škola.<ref name=":02" />

			Z vrchnostenského období zdědilo město tři významnější podniky - cihelnu v Nasobůrkách, papírnu a pivovar. Od konce [[19. století]] konkuroval měšťanskému pivovaru pivovar rolnický a počátkem [[20. století]] starší pivovar zanikl. Roku [[1870]] vznikla v Litovli sladovna. Jako další podnik vznikl v roce [[1900]] akciový lihovar s výrobou droždí, který koncem 20. let 20. století převzala akciová společnost Libo a vyráběla v objektu do roku [[1949]] čokoládu a kandity.<ref name=":0" />

	V roce 1903 byla zřízena veřejná knihovna a městský archiv. Roku [[1904]] byla v novorenezačním stylu postavena budova gymnázia. V roce [[1910]] získalo město na Husově ulici novostavbu secesní vily starosty [[Václav Socha\|Václava Sochy]] a proti ní stavbu Zvláštního dětského domova.<ref name=":02" /> Od roku 1912 promítalo v Litovli první kino.<ref name=":0" />		V roce 1903 byla zřízena veřejná knihovna a městský archiv. Roku [[1904]] byla v novorenezačním stylu postavena budova gymnázia. V roce [[1910]] získalo město na Husově ulici novostavbu secesní vily starosty [[Václav Socha\|Václava Sochy]] a proti ní stavbu Zvláštního dětského domova.<ref name=":02" /> Od roku 1912 promítalo v Litovli první kino.<ref name=":0" />

	~~V roce~~ 1906 byla v litovelském pivovaru založena organizace sociálně demokratické strany a současně odborová organizace.<ref name=":0" />		Roku [[1906]] byla v litovelském pivovaru založena organizace [[Sociální demokracie\|sociálně demokratické strany]] a současně odborová organizace. Papírna z [[16. století]] vyráběla až do roku [[1915]] ruční papír a později asfaltovou lepenku.<ref name=":0" />

	V roce [[1924]] došlo k poslední větší demolici městských hradeb, kdy byly zbourány až na malé zbytky za Střelnicí v úseku od městského muzea k elektrárně a současně byla zavezena strouha obtékající opevnění. Na březích obou rybníků na východní straně města vznikla roku [[1935]] sokolovna.<ref name=":02" />		V roce [[1924]] došlo k poslední větší demolici městských hradeb, kdy byly zbourány až na malé zbytky za Střelnicí v úseku od městského muzea k elektrárně a současně byla zavezena strouha obtékající opevnění. Na březích obou rybníků na východní straně města vznikla roku [[1935]] sokolovna.<ref name=":02" />

			Ve třicátých letech přibyly k cihelně v Nasobůrkách další cihelny v Litovli a Chořelicích.

	=== Po druhé světové válce ===		=== Po druhé světové válce ===
	Za druhé světové války bylo v Litovli významné středisko komunistického i nekomunistického odboje. Město bylo osvobozeno vojsky 4. ukrajinského frontu [[9. květen\|9. května]] [[1945]], při osvobození zahynul sovětský letec I. I. Tabačnikov, jemuž byl postaven pomník v zahradní kolonii Komárov.		Za druhé světové války bylo v Litovli významné středisko komunistického i nekomunistického odboje. Město bylo osvobozeno vojsky 4. ukrajinského frontu [[9. květen\|9. května]] [[1945]], při osvobození zahynul sovětský letec I. I. Tabačnikov, jemuž byl postaven pomník v zahradní kolonii Komárov.

	V roce [[1957]] bylo ve městě ustaveno [[JZD]], avšak v roce [[1963]] bylo zrušeno a jeho členy, pozemky a základní prostředky převzala družstva v [[Zemědělské družstvo Unčovice\|Unčovicích]], [[Zemědělské družstvo Haňovice\|Haňovicích]] a na [[JZD 9. květen Červenka\|Července]].		Znárodňování se nevyhlo ani Litovli. V roce [[1945]] byla znárodněna papírna, která se stala závodem [[Olšanské papírny\|Olšanských papíren]] specializovaným na výrobu obalového papíru. Znárodněn byl také pivovar, který se stal závodem [[Severomoravské pivovary\|Severomoravských pivovarů]]. Továrna na výrobu poživatin se stala závodem [[Olomouc\|olomouckého]] [[Seliko\|Selika]] a její provoz se stal mimo jiné největší sušárnou zeleniny v tehdejší [[Československá socialistická republika\|ČSSR]]. Rolnický cukrovar se stal závodem [[Severomoravské cukrovary\|Severomoravských cukrovarů]]. Ze znárodněné továrny na výrobu plechového a zámečnického zboží se roku 1950 stal národní podnik [[Papcel]], vyrábějící strojní zařízení pro průmysl papíru a celulózy.<ref name=":0" />

			V roce [[1957]] bylo ve městě ustaveno [[JZD]], avšak v roce [[1963]] bylo zrušeno a jeho členy, pozemky a základní prostředky převzala družstva v [[Zemědělské družstvo Unčovice\|Unčovicích]], [[Zemědělské družstvo Haňovice\|Haňovicích]] a na [[JZD 9. květen Červenka\|Července]]. Mezi lety [[1957]] až [[1962]] došlo také k přestavbě a modernizaci litovelské sladovny, která se po válce stala závodem [[Prostějov\|prostějovských]] [[Obchodní sladovny\|Obchodních sladoven]].<ref name=":0" />

	=== Období reálného socialismu ===		=== Období reálného socialismu ===
	V šedesátých letech došlo k velmi nevhodnému zásahu do celkové historické zástavby náměstí na jeho jižní straně, kdy hodnotná zástavba renesančních a barokních domů musela ustoupit novostavbě samoobsluhy.<ref name=":02" /> V roce [[1962]] přešlo litovelské muzeum pod správu [[Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci\|Krajského vlastivědného muzea v Olomouci]], které do Litovle soustředilo sbírky a expozice [[Hanáci\|hanáckého]] lidového umění.<ref name=":0" />		V šedesátých letech došlo k velmi nevhodnému zásahu do celkové historické zástavby náměstí na jeho jižní straně, kdy hodnotná zástavba renesančních a barokních domů musela ustoupit novostavbě samoobsluhy.<ref name=":02" /> V roce [[1962]] přešlo litovelské muzeum pod správu [[Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci\|Krajského vlastivědného muzea v Olomouci]], které do Litovle soustředilo sbírky a expozice [[Hanáci\|hanáckého]] lidového umění.<ref name=":0" />

	V roce [[1972]] byl v Litovli zřízen agrochemický podnik pro specializované služby v rostlitnné výrobě.		Rok 1960 znamenal také delimitaci závodu n.p. [[Gramofonové závody]] pod koncern [[TESLA]]. Závod se stal největším průmyslovým závodem města, který se specializoval na výrobu gramofonů, hudebních skříní a později též autoostřikovačů.<ref name=":0" />

			Významným podnikem nevýrobní sféry bylo lidové spotřební družstvo [[Jednota Olomouc\|Jednota]], jež v roce [[1974]] přeneslo své sídlo do [[Olomouc\|Olomouce]]; v Litovli zůstal velkoobchodní sklad a technický odbor družstva.<ref name=":0" />

			V roce [[1972]] byl v Litovli zřízen agrochemický podnik pro specializované služby v rostlitnné výrobě.<ref name=":0" />

	Mezi lety [[1972]] až [[1976]] došlo k rekonstrukci a modernizaci městského koupaliště z roku [[1937]]. Došlo zejména ke zmenšení plavecké části, vybudování brouzdaliště pro děti, a kompletní přestavbě sociálního zázemí. V roce [[1973]] bylo uvedeno do provozu širokoúhlé kino Družba.<ref name=":0" /><ref name=":2">https://www.litovel.eu/cs/turistika/litovel-v-pohybu/prirodni-koupaliste-biotop.html</ref>		Mezi lety [[1972]] až [[1976]] došlo k rekonstrukci a modernizaci městského koupaliště z roku [[1937]]. Došlo zejména ke zmenšení plavecké části, vybudování brouzdaliště pro děti, a kompletní přestavbě sociálního zázemí. V roce [[1973]] bylo uvedeno do provozu širokoúhlé kino Družba.<ref name=":0" /><ref name=":2">https://www.litovel.eu/cs/turistika/litovel-v-pohybu/prirodni-koupaliste-biotop.html</ref>

	Organizátorem společenského a kulturního života města se stal zejména Spojený závodní klub ROH Tesla, který byl budován od roku [[1952]].		Organizátorem společenského a kulturního života města se stal zejména Spojený závodní klub ROH Tesla, který byl budován od roku [[1952]].<ref name=":0" />

	=== Po roce 1989 ===		=== Po roce 1989 ===
	V roce 2019 převzala závod Papcel německá společnost Bellmer.<ref>https://www.bellmer.com/about-us/bellmer-group/bellmer-czech/</ref>		Cukrovar byl privatizován a k [[1. květen\|1. květnu]] [[1992]] vznikla a. s. Cukrovar Litovel. V květnu [[2000]] byl na cukrovar vyhlášen konkurz a v roce [[2001]] byl vydražen společností [[Litovelská cukrovarna]].<ref>http://www.cukrovarna.cz/o-spolecnosti/</ref>

			Závod TESLA se stal v rámci privatizace od [[1. duben\|1. dubna]] [[1992]] závodem a. s. ELEKTRO-PRAGA Hlinsko (později [[ETA]] a.s.) a v roce [[2000]] byla ukončena činnost závodu.<ref>https://www.etatherm.cz/cesky/historie.htm</ref><ref>https://www.litovel.eu/filemanager/files/876689.pdf</ref> Na výrobu gramofonů navázala v roce [[1999]] společnost [[SEV Litovel]].<ref>https://www.sev-litovel.cz/o-spolecnosti/</ref>

			Na majetek [[Jednota Olomouc\|Jednoty]], která původně v Litovli sídlila a provozovala zde svůj velkoobchod, byl v dubnu [[2005]] vyhlášen konkurz.<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=15004334&subjektId=520981&spis=869803</ref>

			V roce [[2019]] převzala závod Papcel německá společnost Bellmer.<ref>https://www.bellmer.com/about-us/bellmer-group/bellmer-czech/</ref>

	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==

Administrator v 1. 2. 2025, 20:28

2025-02-01T20:28:08Z

← Starší verze		Verze z 1. 2. 2025, 21:28
Řádek 1:		Řádek 1:
			[[Soubor:Litovel - Square of Přemysl Otakar II.jpg\|náhled\|Náměstí Přemysla Otakara II. s budovou [[Radnice v Litovli\|radnice]]]]
	'''Litovel''' je město v [[Župa Litovel\|župě Litovel]] v [[Oblast Střední Morava\|oblasti Střední Morava]]. Jedná se o hospodářské a kulturní středisko celé župy. Městu se přezdívá ''Moravské'' nebo ''Hanácké Benátky''.<ref name=":02">ZLÁMAL, Vladislav. Litovel, Konice a okolí: [Monografie]. Brno: Národohospodářská propagace Československa, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:aa398570-b717-11ec-adf7-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref> Leží 17 km severozápadně od [[Olomouc\|Olomouce]] v nivě řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]]. Východně od města se táhne rozlehlý lužní les.<ref name=":0" />		'''Litovel''' je město v [[Župa Litovel\|župě Litovel]] v [[Oblast Střední Morava\|oblasti Střední Morava]]. Jedná se o hospodářské a kulturní středisko celé župy. Městu se přezdívá ''Moravské'' nebo ''Hanácké Benátky''.<ref name=":02">ZLÁMAL, Vladislav. Litovel, Konice a okolí: [Monografie]. Brno: Národohospodářská propagace Československa, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:aa398570-b717-11ec-adf7-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref> Leží 17 km severozápadně od [[Olomouc\|Olomouce]] v nivě řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]]. Východně od města se táhne rozlehlý lužní les.<ref name=":0" />

Řádek 117:		Řádek 118:
	Druhá polovina [[19. století]] s sebou přinesla poměrně rychlou proměnu charakteru města i jeho vnější výtvarné stránky. Od roku [[1850]] se Litovel stala okresním městem. Ve městě vzrůstal i průmysl, který přilákal množství nového obyvatelstva. Na jihozápadní straně bylo historické jádro obklopeno pásem vilkové zástavby. Naproti tomu severní strana se otevřela novým průmyslovým podnikům - flokárna ([[1870]]), [[Pivovar Litovel\|měšťanský pivovar]] ([[1814]]) aj. V roce [[1856]] byla zakryta strouha Nečízu, celý prostor náměstí byl nově předlážděn a před radnicí byl zachován pouze jeden z ohrazených otvorů ke strouze. Na místě zbouraných městských kasáren vyrostlo okresní hejtmanství, dále na východní straně náměstí vyrostl Německý dům v duchu jugendstylu. Na severní straně náměstí ustoupila starší zástavba v letech [[1884]] až [[1885]] domu Rolnické záložny a na západní straně nově postavené rohové budově pozdější spořitelny. V horní části Komenského ulice byla zrušena historická zástavba a v roce [[1864]] zde vznikla německá škola.<ref name=":02" />		Druhá polovina [[19. století]] s sebou přinesla poměrně rychlou proměnu charakteru města i jeho vnější výtvarné stránky. Od roku [[1850]] se Litovel stala okresním městem. Ve městě vzrůstal i průmysl, který přilákal množství nového obyvatelstva. Na jihozápadní straně bylo historické jádro obklopeno pásem vilkové zástavby. Naproti tomu severní strana se otevřela novým průmyslovým podnikům - flokárna ([[1870]]), [[Pivovar Litovel\|měšťanský pivovar]] ([[1814]]) aj. V roce [[1856]] byla zakryta strouha Nečízu, celý prostor náměstí byl nově předlážděn a před radnicí byl zachován pouze jeden z ohrazených otvorů ke strouze. Na místě zbouraných městských kasáren vyrostlo okresní hejtmanství, dále na východní straně náměstí vyrostl Německý dům v duchu jugendstylu. Na severní straně náměstí ustoupila starší zástavba v letech [[1884]] až [[1885]] domu Rolnické záložny a na západní straně nově postavené rohové budově pozdější spořitelny. V horní části Komenského ulice byla zrušena historická zástavba a v roce [[1864]] zde vznikla německá škola.<ref name=":02" />

	Roku [[1904]] byla v novorenezačním stylu postavena budova gymnázia. V roce [[1910]] získalo město na Husově ulici novostavbu secesní vily starosty [[Václav Socha\|Václava Sochy]] a proti ní stavbu Zvláštního dětského domova.<ref name=":02" />		V roce 1903 byla zřízena veřejná knihovna a městský archiv. Roku [[1904]] byla v novorenezačním stylu postavena budova gymnázia. V roce [[1910]] získalo město na Husově ulici novostavbu secesní vily starosty [[Václav Socha\|Václava Sochy]] a proti ní stavbu Zvláštního dětského domova.<ref name=":02" /> Od roku 1912 promítalo v Litovli první kino.<ref name=":0" />

			V roce 1906 byla v litovelském pivovaru založena organizace sociálně demokratické strany a současně odborová organizace.<ref name=":0" />

	V roce [[1924]] došlo k poslední větší demolici městských hradeb, kdy byly zbourány až na malé zbytky za Střelnicí v úseku od městského muzea k elektrárně a současně byla zavezena strouha obtékající opevnění. Na březích obou rybníků na východní straně města vznikla roku [[1935]] sokolovna.<ref name=":02" />		V roce [[1924]] došlo k poslední větší demolici městských hradeb, kdy byly zbourány až na malé zbytky za Střelnicí v úseku od městského muzea k elektrárně a současně byla zavezena strouha obtékající opevnění. Na březích obou rybníků na východní straně města vznikla roku [[1935]] sokolovna.<ref name=":02" />

			=== Po druhé světové válce ===
			Za druhé světové války bylo v Litovli významné středisko komunistického i nekomunistického odboje. Město bylo osvobozeno vojsky 4. ukrajinského frontu [[9. květen\|9. května]] [[1945]], při osvobození zahynul sovětský letec I. I. Tabačnikov, jemuž byl postaven pomník v zahradní kolonii Komárov.

			V roce [[1957]] bylo ve městě ustaveno [[JZD]], avšak v roce [[1963]] bylo zrušeno a jeho členy, pozemky a základní prostředky převzala družstva v [[Zemědělské družstvo Unčovice\|Unčovicích]], [[Zemědělské družstvo Haňovice\|Haňovicích]] a na [[JZD 9. květen Červenka\|Července]].

	=== Období reálného socialismu ===		=== Období reálného socialismu ===
	V šedesátých letech došlo k velmi nevhodnému zásahu do celkové historické zástavby náměstí na jeho jižní straně, kdy hodnotná zástavba renesančních a barokních domů musela ustoupit novostavbě samoobsluhy.<ref name=":02" />		V šedesátých letech došlo k velmi nevhodnému zásahu do celkové historické zástavby náměstí na jeho jižní straně, kdy hodnotná zástavba renesančních a barokních domů musela ustoupit novostavbě samoobsluhy.<ref name=":02" /> V roce [[1962]] přešlo litovelské muzeum pod správu [[Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci\|Krajského vlastivědného muzea v Olomouci]], které do Litovle soustředilo sbírky a expozice [[Hanáci\|hanáckého]] lidového umění.<ref name=":0" />

			V roce [[1972]] byl v Litovli zřízen agrochemický podnik pro specializované služby v rostlitnné výrobě.

			Mezi lety [[1972]] až [[1976]] došlo k rekonstrukci a modernizaci městského koupaliště z roku [[1937]]. Došlo zejména ke zmenšení plavecké části, vybudování brouzdaliště pro děti, a kompletní přestavbě sociálního zázemí. V roce [[1973]] bylo uvedeno do provozu širokoúhlé kino Družba.<ref name=":0" /><ref name=":2">https://www.litovel.eu/cs/turistika/litovel-v-pohybu/prirodni-koupaliste-biotop.html</ref>

			Organizátorem společenského a kulturního života města se stal zejména Spojený závodní klub ROH Tesla, který byl budován od roku [[1952]].

	=== Po roce 1989 ===		=== Po roce 1989 ===
Řádek 133:		Řádek 147:
	* [[Kaple sv. Jiří (Litovel)\|Kaple sv. Jiří]]		* [[Kaple sv. Jiří (Litovel)\|Kaple sv. Jiří]]
	* [[Kostel sv. Filipa a Jakuba (Litovel)\|Kostel sv. Filipa a Jakuba]]		* [[Kostel sv. Filipa a Jakuba (Litovel)\|Kostel sv. Filipa a Jakuba]]
			* Městské hradby a švédská pamětní deska z roku 1650
			* [[Svatojánský most (Litovel)\|Svatojánský most]]

	== Hospodářství ==		== Hospodářství ==
Řádek 165:		Řádek 181:
	Nachází se zde také základní umělecká škola.		Nachází se zde také základní umělecká škola.

	== Služby ==		== Služby a volný čas ==
	Městu i jeho okolí slouží od roku 1950 poliklinika, dále pošta a obvodní oddělení Policie.		Městu i jeho okolí slouží od roku 1950 poliklinika, dále pošta, městská policie a obvodní oddělení Policie.

			Muzeum Litovel je organizační složkou města a jeho stálými expozicemi jsou Litovelská řemesla první poloviny 20. století, Od mechanického hracího strojku k modernímu gramofonu a [[Gustav Frištejnský]].<ref>http://www.muzeumlitovel.cz/cs/vystavy-a-expozice/</ref> Kulturní život města zajišťuje zejména Městský klub Litovel v budově Záložny; jeho činnost zahrnuje zejména filmové projekce (kino), divadelní představení, přednášky a kurzy, koncerty a výstavy.<ref>https://www.mklitovel.cz/cs/mestsky-klub/</ref>

			V roce [[1937]] bylo otevřeno venkovní koupaliště, které bylo na přelomu let [[2012]] a [[2013]] přebudováno na přírodní koupací biotop.<ref name=":2" />

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	<references />		<references />

Administrator v 1. 2. 2025, 19:35

2025-02-01T19:35:52Z

← Starší verze		Verze z 1. 2. 2025, 20:35
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Litovel''' je město v [[Župa Litovel\|župě Litovel]] v [[Oblast Střední Morava\|oblasti Střední Morava]]. Jedná se o hospodářské a kulturní středisko celé župy. Městu se přezdívá ''Moravské'' nebo ''Hanácké Benátky''.<ref name=":02">ZLÁMAL, Vladislav. Litovel, Konice a okolí: [Monografie]. Brno: Národohospodářská propagace Československa, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:aa398570-b717-11ec-adf7-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref>		'''Litovel''' je město v [[Župa Litovel\|župě Litovel]] v [[Oblast Střední Morava\|oblasti Střední Morava]]. Jedná se o hospodářské a kulturní středisko celé župy. Městu se přezdívá ''Moravské'' nebo ''Hanácké Benátky''.<ref name=":02">ZLÁMAL, Vladislav. Litovel, Konice a okolí: [Monografie]. Brno: Národohospodářská propagace Československa, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:aa398570-b717-11ec-adf7-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref> Leží 17 km severozápadně od [[Olomouc\|Olomouce]] v nivě řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]]. Východně od města se táhne rozlehlý lužní les.<ref name=":0" />

	== Části města ==		== Části města ==
Řádek 144:		Řádek 144:

	=== Zemědělství ===		=== Zemědělství ===
	V [[Pňovice\|Pňovicích]] hospodaří [[Rolnické družstvo Pňovice]], na [[Červenka\|Července]] [[ZP Červenka]] a [[Doubravský dvůr]], v Haňovicích [[Zemědělské družstvo Haňovice]]		V [[Pňovice\|Pňovicích]] hospodaří [[Rolnické družstvo Pňovice]], na [[Červenka\|Července]] [[ZP Červenka]] a [[Doubravský dvůr]], v Haňovicích [[Zemědělské družstvo Haňovice]] a v Unčovicích a okolí [[Zemědělské družstvo Unčovice]].

	=== Skladiště ===		=== Skladiště ===
	U Unčovic provozuje skladiště česká společnost AML HOLDING. Vedlejší skladiště patří také české společnosti Rudolfovská.		U Unčovic provozuje skladiště česká společnost AML HOLDING. Vedlejší skladiště patří také české společnosti Rudolfovská.

			== Doprava ==
			Stranou Litovle vede dálnice z [[Olomouc\|Olomouce]] do [[Mohelnice]]; přímé silniční spojení je mezi Litovlí a okolními městy [[Prostějov\|Prostějovem]], [[Konice\|Konicí]], [[Uničov\|Uničovem]] a [[Šternberk\|Šternberkem]].

			=== Autobusová doprava ===
			Autobusové nádraží provozuje společnost [[ČSAD Ostrava]]. Má moderní výpravní budovu s čekárnou z roku [[2024]].<ref>https://cova.cz/cz/autobusove-nadrazi/litovel</ref>

			=== Železniční doprava ===
			Severní část katastru integrovaného územního celku protíná [[Železniční trať Přerov - Česká Třebová\|železniční tepna Přerov - Česká Třebová]] se [[Červenka (železniční stanice)\|stanicí]] v [[Červenka\|Července]]. Z Červenky vede [[Železniční trať Červenka - Senice na Hané\|regionální trať přes Litovel do Senice na Hané]] a také z [[Železniční trať Litovel - Mladeč\|Litovle do Mladče]], kde je ovšem jen sezónní provoz. V samotném městě jsou tři železniční stanice - [[Litovel (železniční stanice)\|Litovel]], [[Litovel město (železniční stanice)\|Litovel město]] a [[Litovel předměstí (železniční stanice)\|Litovel předměstí]].

			== Školství ==
			Školskými zařízeními oblastního významu je zejména [[Gymnázium Jana Opletala (Litovel)\|Gymnázium Jana Opletala]] a [[Střední odborná škola Litovel\|střední odborná škola]].

			Základní vzdělání zajišťují tři základní školy v samotném městě, dále pak základní škola v [[Nasobůrky\|Nasobůrkách]], v [[Haňovice\|Haňovicích]], na [[Červenka\|Července]] a v [[Pňovice\|Pňovicích]].

			Nachází se zde také základní umělecká škola.

			== Služby ==
			Městu i jeho okolí slouží od roku 1950 poliklinika, dále pošta a obvodní oddělení Policie.

	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	<references />		<references />

Administrator v 30. 1. 2025, 20:38

2025-01-30T20:38:50Z

Ukázat změny

Administrator v 30. 1. 2025, 18:21

2025-01-30T18:21:27Z

Ukázat změny

Administrator v 26. 1. 2025, 06:48

2025-01-26T06:48:08Z

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2025, 07:48
Řádek 13:		Řádek 13:
	Lokátor Epich zvolil pro založení královského města Litovle do té doby neosídlené, těžce dostupné a dobře chráněné místo, obklopené několika rameny řeky Moravy. K samotnému založení došlo pravděpodobně před rokem 1270.<ref name=":0" />		Lokátor Epich zvolil pro založení královského města Litovle do té doby neosídlené, těžce dostupné a dobře chráněné místo, obklopené několika rameny řeky Moravy. K samotnému založení došlo pravděpodobně před rokem 1270.<ref name=":0" />

	Celou západní stranu náměstí držel rychtář. Na pravém břehu Nečízu stála rychta (dnešní radnice). Na levém břehu stály další budovy uváděné v listině z roku 1287 - budovy patřící rychtáři, horní lázeň, masné a chlebové krámy. Na východní straně stála jatka, za nimi byl později postavený mlýn. První městské domy byly zakládány na mohutných pilotech. Lze předpokládat, že teprve postupně byly přestavovány na kamenné nebo cihelné.		Celou západní stranu náměstí držel rychtář. Na pravém břehu Nečízu stála rychta (dnešní radnice). Na levém břehu stály další budovy uváděné v listině z roku 1287 - budovy patřící rychtáři, horní lázeň, masné a chlebové krámy. Na východní straně stála jatka, za nimi byl později postavený mlýn. První městské domy byly zakládány na mohutných pilotech. Lze předpokládat, že teprve postupně byly přestavovány na kamenné nebo cihelné.<ref name=":0" />

	Výsadu vystavět pevné kamenné hradby získali litovelští měšťané od krále Jana Lucemburského listinou, vydanou v Brně dne 3. února 1327. Panovník povolil obehnat město zdí o výši 16 loktů a v délce 42 obyčejných lánů, tak aby každý rok byly postaveny dva lány. Můžeme předpokládat, že litovelské hradby stály již v roce 1346, kdy město uzavřelo obranný spolek s Olomoucí a Uničovem. Výstavvba hradeb zahrnovala i zbudování bran a obranných věží. Ve směru hlavní severojižní komunikace byly postaveny dvě brány - horní, tzv. Uničovská a dolní zvaná Olomoucká. Na západě a východě vznikly obranné věže - Mlýnská věž u Městského mlýna, za jatkami Jateční věž, a později Prašná věž. Před hradbami byl vykopán příkop naplněný vodou, z vykopané hlíny a štěrku byl navršen val, před ním byl menší příkop s hrází a toto vše obklopovala ramena Moravy. Mimo hradby zůstávalo Olomoucké předměstí s Bílou brankou, obklopené dalším ramenem Moravy (Příkopou), a na severu Uničovské předměstí s areálem řádu sv. Ducha, oddělené Špitálským a Svatojánským ramenem od Starého Města.		Výsadu vystavět pevné kamenné hradby získali litovelští měšťané od krále Jana Lucemburského listinou, vydanou v Brně dne 3. února 1327. Panovník povolil obehnat město zdí o výši 16 loktů a v délce 42 obyčejných lánů, tak aby každý rok byly postaveny dva lány. Můžeme předpokládat, že litovelské hradby stály již v roce 1346, kdy město uzavřelo obranný spolek s Olomoucí a Uničovem. Výstavvba hradeb zahrnovala i zbudování bran a obranných věží. Ve směru hlavní severojižní komunikace byly postaveny dvě brány - horní, tzv. Uničovská a dolní zvaná Olomoucká. Na západě a východě vznikly obranné věže - Mlýnská věž u Městského mlýna, za jatkami Jateční věž, a později Prašná věž. Před hradbami byl vykopán příkop naplněný vodou, z vykopané hlíny a štěrku byl navršen val, před ním byl menší příkop s hrází a toto vše obklopovala ramena Moravy. Mimo hradby zůstávalo Olomoucké předměstí s Bílou brankou, obklopené dalším ramenem Moravy (Příkopou), a na severu Uničovské předměstí s areálem řádu sv. Ducha, oddělené Špitálským a Svatojánským ramenem od Starého Města.<ref name=":0" />

	~~Velký stavební rozmach zaznamenala~~ Litovel ~~s nástupem pánů z Boskovic od roku 1513. Tehdy vznikaly renesanční měšťanské domy na náměstí nebo v jeho těsné blízkosti. Od roku 1550 byla v provozu cihelna v Nasobůrkách~~, ~~odkud měšťané brali cihly na stavbu svých domů~~. ~~Kromě měšťanských domů došlo také k přestavbám významných veřejných městských budov - radnice~~ a ~~tzv. panský dům. Majitelé Litovle, páni~~ z ~~Boskovic, prodali v roce 1557 dům, který byl součástí dědičného rychtářství, městu, aby si zde měšťané zřídili radnici~~. ~~Tak došlo v druhé polovině 16~~. ~~století i~~ k ~~výstavbě věže~~.		Během husitských válek byla Litovel poničena, obyvatelstvo zchudlo, ustal obchodní ruch. Litovel tehdy přišla o charakter královského města a hejtmanem byl ustanoven Karel starší z Vlašimi. Postupně se tento ochranitelský vztah měnil na vztah zástavní. Současně docházelo k postupnému spojování s dalším zástavním zbožím Vlašimů - Úsovem.<ref name=":0" />

	~~V letech 1529 až 1532 byl renesančně přebudován také kostel sv~~. ~~Marka~~ se ~~hřbitovem~~. ~~V období renesančních úprav byla přestavěna i věž kostela~~. ~~Renesanční podoba kostela zanikla po velkém požáru města 25. dubna 1623 a byla setřena barokní přestavbou~~.		Listinou krále Vladislava ze 17. srpna 1513 přechází Litovel a Úsov v dědičný majetek Ladislava z Boskovic. Tímto přestala být zeměpanským majetkem a stala se poddanským městem, dědičným majetkem Boskoviců. Syn Kryštof z Boskovic spojil majetek Úsova a Litovle v jeden celek, který dal roku 1530 vložit do zemských desek. Tři roky přes svou smrtí, roku 1547, prodal Litovel svému strýci, Janu Dětřichovi z Boskovic.

	Z roku ~~1592 máme první písemnou zmínku o prvním kamenném mostu zbudovaném~~ na ~~jednom rameni řeky Moravy~~ - ~~dnešním Svatojánském mostu~~.		Velký stavební rozmach zaznamenala Litovel s nástupem pánů z Boskovic od roku 1513. Tehdy vznikaly renesanční měšťanské domy na náměstí nebo v jeho těsné blízkosti. Od roku 1550 byla v provozu cihelna v Nasobůrkách, odkud měšťané brali cihly na stavbu svých domů. Kromě měšťanských domů došlo také k přestavbám významných veřejných městských budov - radnice a tzv. panský dům. Majitelé Litovle, páni z Boskovic, prodali v roce 1557 dům, který byl součástí dědičného rychtářství, městu, aby si zde měšťané zřídili radnici. Tak došlo v druhé polovině 16. století i k výstavbě věže.<ref name=":0" />

	~~Velký požár 25. dubna 1623 zničil téměř polovinu města, zvláště severovýchodní část - Uničovské předměstí s klášterem~~ sv. ~~Ducha~~. V ~~roce 1643 byly litovelské hradby poprvé zdolány, a to Švédy, kteří je~~ po ~~dobytí~~ města ~~nechali z větší části strhnout~~ a ~~rozbořit. Po odchodu Švédů byly znovu postaveny, jejich vojenský význam však v následujících stoletích klesal. Celkový počet obyvatel po třicetileté válce byl necelých tisíc obyvatel~~.		V letech 1529 až 1532 byl renesančně přebudován také kostel sv. Marka se hřbitovem. V období renesančních úprav byla přestavěna i věž kostela. Renesanční podoba kostela zanikla po velkém požáru města 25. dubna 1623 a byla setřena barokní přestavbou.<ref name=":0" />

	Poválečná obnova města poznamenala celý městský organismus, změnila doslova tvář celého města. Kromě rozvoje domovní zástavby charakter a tvář města začínají doplňovat i drobná architektonická díla v podobě kamenných křížů, sloupů či soch. Mezi lety 1675 až 1680 dal tehdejší majitel města kníže z Lichtenštejna radikálně přestavět kostel sv. Marka. Nově byla vystavěna kostelní loď, zatímco presbytář, sakristie a věž zůstaly zachovány. Věž byla rekonstruována až v roce 1699.		Z roku 1592 máme první písemnou zmínku o prvním kamenném mostu zbudovaném na jednom rameni řeky Moravy - dnešním Svatojánském mostu.<ref name=":0" />

	~~Roku 1784~~ byl ~~zrušen starý hřbitov, který se rozkládal okolo kostela~~.		Velký požár 25. dubna 1623 zničil téměř polovinu města, zvláště severovýchodní část - Uničovské předměstí s klášterem sv. Ducha. Požár vypukl v domě vojenského hejtmana Prasingera, při požáru shořela významná privilegia města i artykule pekařského cechu. V roce 1642 byly litovelské hradby poprvé zdolány, a to Švédy, kteří je po dobytí města nechali z větší části strhnout a rozbořit. Po odchodu Švédů byly znovu postaveny, jejich vojenský význam však v následujících stoletích klesal. Celkový počet obyvatel po třicetileté válce byl necelých tisíc obyvatel. Obnova města začala až po uzavření vestfálského míru v roce 1648.<ref name=":0" />

	~~Po požáru roku 1813~~ byla ~~zbourána~~ věž ~~Olomoucké brány~~. ~~V letech 1871 a 1872 byly zbořeny Olomoucká a Uničovská brána a došlo k uvolnění a rozšíření hlavní průjezdní komunikace~~.		Poválečná obnova města poznamenala celý městský organismus, změnila doslova tvář celého města. Kromě rozvoje domovní zástavby charakter a tvář města začínají doplňovat i drobná architektonická díla v podobě kamenných křížů, sloupů či soch. Mezi lety 1675 až 1680 dal tehdejší majitel města kníže z Lichtenštejna radikálně přestavět kostel sv. Marka. Nově byla vystavěna kostelní loď, zatímco presbytář, sakristie a věž zůstaly zachovány. Věž byla rekonstruována až v roce 1699.<ref name=":0" />

	~~Druhá polovina 19~~. ~~století s sebou přinesla poměrně rychlou proměnu charakteru města i jeho vnější výtvarné stránky. Od roku 1850 se Litovel stala okresním městem. Ve~~ městě ~~vzrůstal i průmysl, který přilákal množství nového obyvatelstva~~. ~~Na jihozápadní straně bylo historické jádro obklopeno pásem vilkové zástavby~~. ~~Naproti tomu severní strana se otevřela novým průmyslovým podnikům - flokárna (1870)~~, ~~měšťanský pivovar (1814) aj. V roce 1856 byla zakryta strouha Nečízu~~, celý prostor náměstí byl nově předlážděn a před radnicí byl zachován pouze jeden z ohrazených otvorů ke strouze. Na místě zbouraných městských kasáren vyrostlo okresní hejtmanství, dále na východní straně náměstí vyrostl Německý dům v duchu jugendstylu. Na severní straně náměstí ustoupila starší zástavba v letech 1884 až 1885 domu Rolnické záložny a na západní straně nově postavené rohové budově pozdější spořitelny. V horní části Komenského ulice byla zrušena historická zástavba a ~~v roce 1864 zde vznikla německá škola~~.		Roku 1714 ve městě propukla morová nákaza. Sotva skončila stavba morového sloupu na náměstí, propukl ve městě dne 26. července 1724 požár. Vyhořelo 32 měšťanských domů, věznice, obecní dům a radnice.

	Roku 1904 byla v novorenezačním stylu postavena budova gymnázia. V roce 1910 získalo město na Husově ulici novostavbu secesní vily starosty Václava Sochy a proti ní stavbu Zvláštního dětského domova.		Roku 1784 byl zrušen starý hřbitov, který se rozkládal okolo kostela.<ref name=":0" />

	V ~~roce 1924~~ došlo k ~~poslední větší demolici městských hradeb, kdy byly zbourány až na malé zbytky za Střelnicí v úseku od městského muzea k elektrárně~~ a ~~současně byla zavezena strouha obtékající opevnění. Na březích obou rybníků na východní straně města vznikla roku 1935 sokolovna~~.		Po požáru roku 1813 byla zbourána věž Olomoucké brány. V letech 1871 a 1872 byly zbořeny Olomoucká a Uničovská brána a došlo k uvolnění a rozšíření hlavní průjezdní komunikace.<ref name=":0" />

	V šedesátých letech došlo k velmi nevhodnému zásahu do celkové historické zástavby náměstí na jeho jižní straně, kdy hodnotná zástavba renesančních a barokních domů musela ustoupit novostavbě samoobsluhy.		Druhá polovina 19. století s sebou přinesla poměrně rychlou proměnu charakteru města i jeho vnější výtvarné stránky. Od roku 1850 se Litovel stala okresním městem. Ve městě vzrůstal i průmysl, který přilákal množství nového obyvatelstva. Na jihozápadní straně bylo historické jádro obklopeno pásem vilkové zástavby. Naproti tomu severní strana se otevřela novým průmyslovým podnikům - flokárna (1870), měšťanský pivovar (1814) aj. V roce 1856 byla zakryta strouha Nečízu, celý prostor náměstí byl nově předlážděn a před radnicí byl zachován pouze jeden z ohrazených otvorů ke strouze. Na místě zbouraných městských kasáren vyrostlo okresní hejtmanství, dále na východní straně náměstí vyrostl Německý dům v duchu jugendstylu. Na severní straně náměstí ustoupila starší zástavba v letech 1884 až 1885 domu Rolnické záložny a na západní straně nově postavené rohové budově pozdější spořitelny. V horní části Komenského ulice byla zrušena historická zástavba a v roce 1864 zde vznikla německá škola.<ref name=":0" />

			Roku 1904 byla v novorenezačním stylu postavena budova gymnázia. V roce 1910 získalo město na Husově ulici novostavbu secesní vily starosty Václava Sochy a proti ní stavbu Zvláštního dětského domova.<ref name=":0" />

			V roce 1924 došlo k poslední větší demolici městských hradeb, kdy byly zbourány až na malé zbytky za Střelnicí v úseku od městského muzea k elektrárně a současně byla zavezena strouha obtékající opevnění. Na březích obou rybníků na východní straně města vznikla roku 1935 sokolovna.<ref name=":0" />

			V šedesátých letech došlo k velmi nevhodnému zásahu do celkové historické zástavby náměstí na jeho jižní straně, kdy hodnotná zástavba renesančních a barokních domů musela ustoupit novostavbě samoobsluhy.<ref name=":0" />

			== Pamětihodnosti ==

			* [[Radnice v Litovli\|Radnice]]
			*

			== Zdroje ==

Administrator: založena nová stránka s textem „'''Litovel''' je město v župě Litovel v oblasti Střední Morava. Jedná se o hospodářské a kulturní středisko celé župy. Městu se přezdívá ''Moravské'' nebo ''Hanácké Benátky''.ZLÁMAL, Vladislav. Litovel, Konice a okolí: [Monografie]. Brno: Národohospodářská propagace Československa, 1938. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:aa398570-b717-11ec-adf7-5…“

2025-01-25T21:04:53Z

založena nová stránka s textem „'''Litovel''' je město v župě Litovel v oblasti Střední Morava. Jedná se o hospodářské a kulturní středisko celé župy. Městu se přezdívá ''Moravské'' nebo ''Hanácké Benátky''.<ref name=":0">ZLÁMAL, Vladislav. Litovel, Konice a okolí: [Monografie]. Brno: Národohospodářská propagace Československa, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:aa398570-b717-11ec-adf7-5…“

Nová stránka

'''Litovel''' je město v [[Župa Litovel|župě Litovel]] v [[Oblast Střední Morava|oblasti Střední Morava]]. Jedná se o hospodářské a kulturní středisko celé župy. Městu se přezdívá ''Moravské'' nebo ''Hanácké Benátky''.<ref name=":0">ZLÁMAL, Vladislav. Litovel, Konice a okolí: [Monografie]. Brno: Národohospodářská propagace Československa, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:aa398570-b717-11ec-adf7-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref>

== Poloha ==
Litovel leží na březích řeky Moravy, která se západně od Litovle pod kopcem Třesínem, na tzv. Řimickém stavu, dělí na dvě hlavní ramena, která posléze od severu a jihu obtékají město. Hlavní tok Moravy, tzv. Zámecká strouha protéká severně od Litovle a odděluje od vlastního města Staré Město a Uničovské předměstí. Zde se v minulosti, na splavu Kajetánce, řeka větvila na dvě ramena - dnes již zasypanou Špitálskou strouhu, na níž se nacházel Špitálský mlýn, a Svatojánskou strouhu, kterou pokračuje hlavní tok Moravy.<ref name=":0" />

Západně od města se od Zámecké strouhy odděluje tzv. Městské rameno, zvané také Nečíz. V těsné blízkosti městských hradeb se větví do několika samostatných ramen. Hlavní, poměrně úzký tok Nečízu směřuje napříč městem kolem městského mlýna (nynější elektrárny), podtéká radniční věž, protéká středem náměstí a znovu na východě vytéká z města, aby přivedl vodu k starobylé městské papírně. Severním směrem vytéká z Nečízu tzv. Dušní rameno.<ref name=":0" />

Z jižní strany obtéká Litovel druhé hlavní rameno Moravy, vydělující se na Řimickém stavu, zvané Příkopa. Od něj se v oblasti Olomouckého předměstí odděluje rameno zvané Černá voda, které se záhy spojuje opět s Příkopou a vytváří tak ostrov. Na Příkopě dosud stojí tzv. Přední mlýn, který se v písemných pramenech objevuje od roku 1384.<ref name=":0" />

== Dějiny ==
Město Litovel bylo založeno v 60. letech 13. století z vůle krále Přemysla Otakara II. pravděpodobně převážně německými kolonisty z nedaleké Olomouce pod vedením lokátora a prvního litovelského rychtáře Jindřicha Epicha. V blízkosti zamýšleného města se nacházela stará slovanská osada rybářů, jejíž jméno převzali kolonisté i pro nové osídlení. Původní osada zůstávala po celá staletí v zeměpanském majetku mimo městskou jurisdikci a obyvatelé nového města ji začali nazývat Starým Městem. O starobylosti osídlení svědčí tvar okrouhlice.<ref name=":0" />

Lokátor Epich zvolil pro založení královského města Litovle do té doby neosídlené, těžce dostupné a dobře chráněné místo, obklopené několika rameny řeky Moravy. K samotnému založení došlo pravděpodobně před rokem 1270.<ref name=":0" />

Celou západní stranu náměstí držel rychtář. Na pravém břehu Nečízu stála rychta (dnešní radnice). Na levém břehu stály další budovy uváděné v listině z roku 1287 - budovy patřící rychtáři, horní lázeň, masné a chlebové krámy. Na východní straně stála jatka, za nimi byl později postavený mlýn. První městské domy byly zakládány na mohutných pilotech. Lze předpokládat, že teprve postupně byly přestavovány na kamenné nebo cihelné.

Výsadu vystavět pevné kamenné hradby získali litovelští měšťané od krále Jana Lucemburského listinou, vydanou v Brně dne 3. února 1327. Panovník povolil obehnat město zdí o výši 16 loktů a v délce 42 obyčejných lánů, tak aby každý rok byly postaveny dva lány. Můžeme předpokládat, že litovelské hradby stály již v roce 1346, kdy město uzavřelo obranný spolek s Olomoucí a Uničovem. Výstavvba hradeb zahrnovala i zbudování bran a obranných věží. Ve směru hlavní severojižní komunikace byly postaveny dvě brány - horní, tzv. Uničovská a dolní zvaná Olomoucká. Na západě a východě vznikly obranné věže - Mlýnská věž u Městského mlýna, za jatkami Jateční věž, a později Prašná věž. Před hradbami byl vykopán příkop naplněný vodou, z vykopané hlíny a štěrku byl navršen val, před ním byl menší příkop s hrází a toto vše obklopovala ramena Moravy. Mimo hradby zůstávalo Olomoucké předměstí s Bílou brankou, obklopené dalším ramenem Moravy (Příkopou), a na severu Uničovské předměstí s areálem řádu sv. Ducha, oddělené Špitálským a Svatojánským ramenem od Starého Města.

Velký stavební rozmach zaznamenala Litovel s nástupem pánů z Boskovic od roku 1513. Tehdy vznikaly renesanční měšťanské domy na náměstí nebo v jeho těsné blízkosti. Od roku 1550 byla v provozu cihelna v Nasobůrkách, odkud měšťané brali cihly na stavbu svých domů. Kromě měšťanských domů došlo také k přestavbám významných veřejných městských budov - radnice a tzv. panský dům. Majitelé Litovle, páni z Boskovic, prodali v roce 1557 dům, který byl součástí dědičného rychtářství, městu, aby si zde měšťané zřídili radnici. Tak došlo v druhé polovině 16. století i k výstavbě věže.

V letech 1529 až 1532 byl renesančně přebudován také kostel sv. Marka se hřbitovem. V období renesančních úprav byla přestavěna i věž kostela. Renesanční podoba kostela zanikla po velkém požáru města 25. dubna 1623 a byla setřena barokní přestavbou.

Z roku 1592 máme první písemnou zmínku o prvním kamenném mostu zbudovaném na jednom rameni řeky Moravy - dnešním Svatojánském mostu.

Velký požár 25. dubna 1623 zničil téměř polovinu města, zvláště severovýchodní část - Uničovské předměstí s klášterem sv. Ducha. V roce 1643 byly litovelské hradby poprvé zdolány, a to Švédy, kteří je po dobytí města nechali z větší části strhnout a rozbořit. Po odchodu Švédů byly znovu postaveny, jejich vojenský význam však v následujících stoletích klesal. Celkový počet obyvatel po třicetileté válce byl necelých tisíc obyvatel.

Poválečná obnova města poznamenala celý městský organismus, změnila doslova tvář celého města. Kromě rozvoje domovní zástavby charakter a tvář města začínají doplňovat i drobná architektonická díla v podobě kamenných křížů, sloupů či soch. Mezi lety 1675 až 1680 dal tehdejší majitel města kníže z Lichtenštejna radikálně přestavět kostel sv. Marka. Nově byla vystavěna kostelní loď, zatímco presbytář, sakristie a věž zůstaly zachovány. Věž byla rekonstruována až v roce 1699.

Roku 1784 byl zrušen starý hřbitov, který se rozkládal okolo kostela.

Po požáru roku 1813 byla zbourána věž Olomoucké brány. V letech 1871 a 1872 byly zbořeny Olomoucká a Uničovská brána a došlo k uvolnění a rozšíření hlavní průjezdní komunikace.

Druhá polovina 19. století s sebou přinesla poměrně rychlou proměnu charakteru města i jeho vnější výtvarné stránky. Od roku 1850 se Litovel stala okresním městem. Ve městě vzrůstal i průmysl, který přilákal množství nového obyvatelstva. Na jihozápadní straně bylo historické jádro obklopeno pásem vilkové zástavby. Naproti tomu severní strana se otevřela novým průmyslovým podnikům - flokárna (1870), měšťanský pivovar (1814) aj. V roce 1856 byla zakryta strouha Nečízu, celý prostor náměstí byl nově předlážděn a před radnicí byl zachován pouze jeden z ohrazených otvorů ke strouze. Na místě zbouraných městských kasáren vyrostlo okresní hejtmanství, dále na východní straně náměstí vyrostl Německý dům v duchu jugendstylu. Na severní straně náměstí ustoupila starší zástavba v letech 1884 až 1885 domu Rolnické záložny a na západní straně nově postavené rohové budově pozdější spořitelny. V horní části Komenského ulice byla zrušena historická zástavba a v roce 1864 zde vznikla německá škola.

Roku 1904 byla v novorenezačním stylu postavena budova gymnázia. V roce 1910 získalo město na Husově ulici novostavbu secesní vily starosty Václava Sochy a proti ní stavbu Zvláštního dětského domova.

V roce 1924 došlo k poslední větší demolici městských hradeb, kdy byly zbourány až na malé zbytky za Střelnicí v úseku od městského muzea k elektrárně a současně byla zavezena strouha obtékající opevnění. Na březích obou rybníků na východní straně města vznikla roku 1935 sokolovna.

V šedesátých letech došlo k velmi nevhodnému zásahu do celkové historické zástavby náměstí na jeho jižní straně, kdy hodnotná zástavba renesančních a barokních domů musela ustoupit novostavbě samoobsluhy.