Olomouc - Historie editací

Administrator v 7. 2. 2025, 16:24

2025-02-07T16:24:21Z

Administrator v 6. 2. 2025, 18:22

2025-02-06T18:22:14Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Olomouc''' je hlavní město [[Moravskoslezská republika|Moravskoslezské republiky]] a sídlo [[Župa Olomouc-venkov|župy Olomouc-venkov]] a [[Oblast Střední Morava|oblasti Střední Morava]]. Tvoří samostatnou územně správní jednotku.
 Olomouc byla již dávno v minulosti předním [[Morava|moravským]] městem, důležitým hospodářským, správním, politickým, školským i kulturním centrem.
@@ Řádek 77: / Řádek 79: @@
 V osmdesátých letech [[20. století]] byla zahájena výstavba velkého masokombinátu.
 == Doprava ==
@@ Řádek 82: / Řádek 103: @@
 === Železniční doprava ===
-Od roku [[1895]] je sídlem ředitelství státních drah, v pozdější době [[Správa Střední dráhy|Správy Střední dráhy]]. Dnes spadá pod [[Oblastní ředitelství Ostrava (Správa železnic)|Oblastní ředitelství Ostrava]] [[Správa železnic|Správy železnic]]. Na železniční síť je město napojeno železničním uzlem Olomouc, který zahrnuje železniční stanice [[Olomouc hlavní nádraží (železniční stanice)|Olomouc hlavní nádraží]], [[Olomouc-město (železniční stanice)|Olomouc-město]], [[Olomouc-Nová Ulice (železniční stanice)|Olomouc-Nová Ulice]] a [[Horka nad Moravou (železniční stanice)|Horku nad Moravou]], tři železniční zastávky ([[Olomouc-Smetanovy sady (železniční zastávka)|Olomouc-Smetanovy sady]], [[Olomouc-Řepčín (železniční zastávka)|Olomouc-Řepčín]] a [[Olomouc-Nové Sady (železniční zastávka)|Olomouc-Nové Sady]]) a výhybnu v Řepčíně.
+Od roku [[1895]] je sídlem ředitelství státních drah, v pozdější době [[Správa Střední dráhy|Správy Střední dráhy]]. Dnes spadá pod [[Oblastní ředitelství Ostrava (Správa železnic)|Oblastní ředitelství Ostrava]] [[Správa železnic|Správy železnic]]. Na železniční síť je město napojeno železničním uzlem Olomouc, který zahrnuje železniční stanice [[Olomouc hlavní nádraží (železniční stanice)|Olomouc hlavní nádraží]], [[Olomouc-město (železniční stanice)|Olomouc-město]], [[Olomouc-Nová Ulice (železniční stanice)|Olomouc-Nová Ulice]] a [[Horka nad Moravou (železniční stanice)|Horku nad Moravou]], tři železniční zastávky ([[Olomouc-Smetanovy sady (železniční zastávka)|Olomouc-Smetanovy sady]], [[Olomouc-Řepčín (železniční zastávka)|Olomouc-Řepčín]] a [[Olomouc-Nové Sady (železniční zastávka)|Olomouc-Nové Sady]]) a výhybnu v [[Řepčín|Řepčíně]].

Administrator v 5. 2. 2025, 17:21

2025-02-05T17:21:35Z

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 == Dějiny ==
 === Středověk ===
@@ Řádek 18: / Řádek 19: @@
 V Olomouci  se odrazily revoluční události [[1848]]-[[1849]] především na univerzitě a ve vzniku řady slovanských národních spolků. Po porážce revoluce byla univerzita postupně zrušena a slovanský národní život se projevil výrazně až v šedesátých letech [[19. století]], kdy bylo založeno mnoho slovanských spolků, začaly vycházet slovanské noviny a časopisy a bylo otevřeno [[Slovanské gymnázium (Olomouc)|Slovanské gymnázium]]. Rozvoji dělnického hnuti bránil nedostatek průmyslu, teprve po zrušení olomoucké pevnosti roku [[1886]] začaly být budovány první větší, především potravinářské a kovoprůmyslné podniky, a to především v olomouckých předměstích, tehdy ještě samostatných obcích. Postupně se tak vytvořila odvětvová skladba charakteristická pro olomoucký průmysl dodnes - kovoprůmysl, hlavně slévárenství a strojírenství, široký sortiment potravinářského průmyslu, rozvinutý polygrafický průmysl a částečně chemická výroba.
 Po roce [[1900]] rostl v ekonomice Olomouce také podíl slovanského průmyslu, přibývalo obchodních a akciových společností. V roce [[1907]] byly založeny podniky, které měly později značný význam pro utváření průmyslové základny města - železárny v [[Řepčín|Řepčíně]] a v [[Hodolany|Hodolanech]].
@@ Řádek 25: / Řádek 30: @@
 === První Československá republika ===
 Hlavní základ olomoucké městské aglomerace se vytvořil roku [[1919]], kdy bylo k historickému jádru města, dlouho omezovanému v rozvoji pevnostním statutem, připojeno 13 obcí: [[Bělidla]], [[Černovír]], [[Hejčín]], [[Hodolany]], [[Chválkovice]], [[Lazce (Olomouc)|Lazce]], [[Neředín]], [[Nová Ulice]], [[Pavlovičky]], [[Povel]], [[Řepčín]], [[Nové Sady (Olomouc)|Nové Sady]] a [[Nový Svět (Olomouc)|Nový Svět]]. Mnohé z těchto obcí měly průmyslový charakter. Tím se výrazně zvětšil počet obyvatel Olomouce. Zatímco roku [[1850]] mělo město 9 790 obyvatel a roku [[1900]] 21 206, dosáhla počtu Olomouc roku [[1921]] již 57 206 osob. Avšak změnil se též národnostní charakter města, v němž výrazně převládlo slovanské obyvatelstvo.
 Rozhodující pozice měla v Olomouci česká [[Sociální demokracie|sociálně demokratická strana]], která však úzce spolupracovala ve správě města s buržoazními stranami. [[Komunistická strana Československa]] si vybudovala ve městě silné pozice především ve třicátých letech, kdy bylo ve městě sídlo středomoravského krajského výboru KSČ. Hlavní silou strany bylo dělnictvo řepčínských a hodolanských železáren, významné bylo i působení představitelů komunistické inteligence.
 === Druhá světová válka ===
@@ Řádek 39: / Řádek 48: @@
 Novým strojírenským průmyslovým odvětvím se stala po roce [[1945]] výroba obráběcích strojů v národním podniku [[Továrny obráběcích strojů Olomouc]]. Tento podnik vznikl přebudováním a podstatným rozšířením někdejších elektrotechnických závodů Wagnerových, založených roku [[1922]], které již za okupace rozšířily svůj sortiment o výrobu obráběcích strojů. Od roku [[1950]] se TOS specializoval především na výrobu frézovacích strojů. Novým podnikem v tomto odvětví se stal také [[Strojobal]], založený v roce [[1953]] v objektu zrušeného hejčínského cukrovaru (nejdéle nesl název Strojírny potravinářského průmyslu) a vyrábějící investiční celky pro sladovny, cukrovary a pekárny. Specifickým podnikem je olomoucký závod národního podniku [[Koh-i-noor Bílovec]], který vyráběl v Československu monopolně brusle. Vznikl již roku [[1952]] jako národní podnik Sandrik (později Kovopol), do  něhož byla vyčleněna výroba bruslí z hodolanského závodu Kosmos. Letecká výroba v [[Neředín|Neředíně]], zahájená po [[První světová válka|první světové válce]] a známá především pod pozdějším názvem  Letov, zanikla a byla přeměněna na automobilový opravárenský závod. Mezi podniky kovodělného odvětví můžeme v Olomouci ještě částečně počítat opravárenský a průmyslový podnik [[Kovodřevo]] a olomoucké [[Kovodružstvo Olomouc|Kovodružstvo]]. Po roce 1945 zanikl nejstarší podnik v městě Olomouci vůbec - Nietschova strojírna v Hrnčířské ulici.
 === Období reálného socialismu ===
 V roce [[1970]] mělo město již 79 931 obyvatel. Druhá fáze integrace Olomouce s okolními obcemi proběhla v letech [[1974]]-[[1975]], kdy bylo s městem spojeno opět 13 obcí. V roce [[1974]] to byla již dlouho s Olomoucí stavebně související průmyslová obec [[Holice]] při silnici na [[Přerov]], dále [[Slavonín (Olomouc)|Slavonín]] v jihozápadní části města a [[Týneček (Olomouc)|Týneček]] při silnici na [[Šternberk]]. Na severovýchodě byly připojeny jednak obce [[Droždín (Olomouc)|Droždín]] a [[Samotišky]] na úpatí nejjižnějšího výběžku [[Nízký Jeseník|Nízkého Jeseníku]], jednak [[Kopeček (Olomouc)|Kopeček]] a [[Radíkov]], ležící již na něm. Kopeček se stal výraznou dominantou města jako nejvyšší část současné Olomouce s nadmořskou výškou asi 382 m. Kopeček a Radíkov jsou také již na okraji rekreačního zázemí města. V roce [[1975]] integrace pokračovala. Jižně od města byly připojeny obce [[Nemilany]] na [[Železniční trať Nezamyslice–Olomouc|železniční trati]] do [[Prostějov|Prostějova]] a [[Nedvězí]] nedaleko silnice do [[Brno|Brna]], severně od Olomouce obce [[Chomoutov]], ležící v nivě řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], která v okolí vytváří řadu jezírek, a [[Křelov]] při silnici do Prahy, s nímž byla již roku 1960 spojena obec [[Břuchotín]]. Západně od města byly připojeny [[Topolany]] u silnice na [[Konice|Konici]] a konečně východně umístěné [[Bystrovany]] při řece [[Bystřice (přítok Moravy)|Bystřici]] a [[Železniční trať Olomouc – Opava východ|železniční trati]] do [[Krnov|Krnova]] a [[Opava|Opavy]]. Po provedené integraci se zvětšil rozsah katastru města Olomouce ze 4 163 ha roku [[1970]] na 10 608 hektarů a počet obyvatel přesáhl 97 000. Po dalším přírůstku obyvatel se Olomouc v červnu [[1978]] stala stotisícovým městem.
 K [[1. leden|1. lednu]] [[1980]] byla k Olomouci připojena obec [[Lošov]].

Administrator: založena nová stránka s textem „'''Olomouc''' je hlavní město Moravskoslezské republiky a sídlo župy Olomouc-venkov a oblasti Střední Morava. Tvoří samostatnou územně správní jednotku. Olomouc byla již dávno v minulosti předním moravským městem, důležitým hospodářským, správním, politickým, školským i kulturním centrem. == Poloha == Hlavní město Olomouc…“

2025-02-03T20:18:01Z

založena nová stránka s textem „'''Olomouc''' je hlavní město Moravskoslezské republiky a sídlo župy Olomouc-venkov a oblasti Střední Morava. Tvoří samostatnou územně správní jednotku. Olomouc byla již dávno v minulosti předním moravským městem, důležitým hospodářským, správním, politickým, školským i kulturním centrem. == Poloha == Hlavní město Olomouc…“

Nová stránka

'''Olomouc''' je hlavní město [[Moravskoslezská republika|Moravskoslezské republiky]] a sídlo [[Župa Olomouc-venkov|župy Olomouc-venkov]] a [[Oblast Střední Morava|oblasti Střední Morava]]. Tvoří samostatnou územně správní jednotku.

Olomouc byla již dávno v minulosti předním [[Morava|moravským]] městem, důležitým hospodářským, správním, politickým, školským i kulturním centrem.

== Poloha ==
Hlavní město Olomouc leží v severní části [[Hornomoravský úval|Hornomoravského úvalu]] v nivě po obou březích řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], tam, kde vystupuje z říční nivy výrazná vyvýšenina - [[Olomoucký kopec]], jehož jednotlivé vrcholy (Václavský, Michalský a Blažejský) patří k nejstarším částem města. Řeka Morava dělí území města na západní a východní polovinu, v jižní části Olomouce se z pravého břehu připojuje rameno Střední Moravy. Druhým nejvýznačnějším tokem města je [[Bystřice (přítok Moravy)|Bystřice]] (známější pod nesprávným názvem ''Bystřička''), přítok Moravy z levého břehu. Nejvyšším bodem původní Olomouce je [[Tabulový vrch]] ve výšce 265 m nad mořem.

== Dějiny ==

=== Středověk ===
První zprávy o [[Olomoucký hrad|olomouckém hradu]] pocházejí z [[11. století]], kdy zde bylo sídlo [[Olomoucké knížectví|přemyslovského údělného knížectví]] (po připojení [[Morava|Moravy]] k českému státu roku [[1017]]). Centrem tohoto údělu byla Olomouc až do počátku [[13. století]]. Roku [[1306]] byl zavražděn na olomouckém hradě poslední [[Přemyslovci|Přemyslovec]], král [[Václav III.]] Již v roce [[1063]] bylo v Olomouci zřízeno [[Olomoucké biskupství|biskupství]] pro Moravu, jež prodělalo první rozkvět za biskupa [[Jindřich Zdík|Zdíka]], který roku [[1131]] vysvětlil jako katedrální chrám nově vystavěný [[Katedrála sv. Václava (Olomouc)|kostel sv. Václava]]. Roku [[1078]] byl založen první olomoucký klášter - [[Klášter Hradisko|Hradisko]]. K těmto dvěma činitelům - hradu a církevním ústavům, se ve [[13. století]] připojilo i město, jehož vznik byl výsledkem dlouhodobého procesu, v jehož průběhu se rodily menší osady, které se nakonec staly základem velkého organismu. Vlastni výstavba středověkého města probíhala asi od poloviny třicátých let do poloviny 13. století. Do poloviny [[14. století]] byla Olomouc prvním moravským městem, od té doby až do [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] soupeřila o primát v zemi s [[Brno|Brnem]]. V obou těchto městech zasedaly [[Moravský zemský soud|zemské soudy]] a byly vedeny [[zemské desky]]. Olomouc se stala významným obchodním centrem, rozkvétala řemesla, organizovaná v ceších (nejstarší zprávy máme o soukenickém, pekařském a řeznic kém). Ve městě vznikla řada dalších klášterů a bylo zde vybudo váno mnoho kostelů.

=== Husitské hnutí ===
Za [[Husité|husitského]] revolučního hnutí byla Olomouc centrem katolické reakce, v těsném okolí města - v klášteře Hradisko a na kartouzce v [[Dolany|Dolanech]] - však byly husitské posádky, které město bezprostředně ohrožovaly. Protihusitský postoj zaujala Olomouc i za válek mezi [[Jiří z Poděbrad|Jiřím Poděbradským]] a [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]]; roku [[1479]] zde došlo k jednán í Matyáše s [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem Jagellonským]]. Od konce [[15. století]] nastal velký hospodářský rozkvět města, které se též stalo centrem významného panství. Rozvíjela se i kultura a školství. V letech [[1449]]-[[1505]] byla ve městě tiskárna a od počátku [[16. století]] se Olomouc stala střediskem humanismu. Roku [[1466]] byla vedle dosavadní biskupské katedrální školy založena i městská škola u sv. Mořice, roku [[1573]] pak byla nedlouho předtím zřízená [[Jezuitská kolej v Olomouci|jezuitská kolej]] povýšena na druhou [[Univerzita v Olomouci|univerzitu]] v českých zemích. Ve městě docházelo ke střetávání luteránské většiny s katolíky, je jichž pozice podporovali olomoučtí biskupové.

=== Novověké dějiny ===
Tragický zlom ve vývoji města znamenala [[třicetiletá válka]]. Největší pohromy způsobila městu okupace Švédy v letech [[1642]]-[[1650]], po níž bylo z velké míry zničeno a vylidněno. Úpadek mčsta, zvláště jeho politického vlivu, pokračoval i v dalších letech; na první místo na [[Morava|Moravě]] se již definitivně dostalo [[Brno]]. Biskupství a olomoučtí jezuité byli vedoucímí silami násilné protireformace, na druhé straně bylo v tomto období postaveno ve městě mnoho staveb v barokním slohu. Vývoj Olomouce v [[18. století]] pak rozhodujícím způsobem ovlivnilo prohlášení Olomouce pevnostním městem. [[Tereziánská pevnost Olomouc|Tereziánská pevnost]], vybudovaná od poloviny 18. století, prodělala první zatěžkávací zkoušku při obležení Olomouce Prusy roku [[1758]]. [[Tereziánské a josefínské reformy]] měly velký význam i pro Olomouc, především ve zrušení řady klášterů a v postátnění [[Univerzita v Olomouci|univerzity]], která byla sice na krátkou dobu převedena do Brna a snížena na lyceum, od roku [[1827]] však byla opět obnovena. Přelom 18. a [[19. století]] byl ve znamení rozvoje vědy a kultury, vznikla řada vědeckých společností, také divadlo. Rozvoji průmyslu bránily hradby pevnosti, rozvíjela se však doprava, především od [[Severní dráha císaře Ferdinanda|zahájení železniční dopravy]] z Vídně do Olomouce roku [[1841]].

V Olomouci se odrazily revoluční události [[1848]]-[[1849]] především na univerzitě a ve vzniku řady slovanských národních spolků. Po porážce revoluce byla univerzita postupně zrušena a slovanský národní život se projevil výrazně až v šedesátých letech [[19. století]], kdy bylo založeno mnoho slovanských spolků, začaly vycházet slovanské noviny a časopisy a bylo otevřeno [[Slovanské gymnázium (Olomouc)|Slovanské gymnázium]]. Rozvoji dělnického hnuti bránil nedostatek průmyslu, teprve po zrušení olomoucké pevnosti roku [[1886]] začaly být budovány první větší, především potravinářské a kovoprůmyslné podniky, a to především v olomouckých předměstích, tehdy ještě samostatných obcích. Postupně se tak vytvořila odvětvová skladba charakteristická pro olomoucký průmysl dodnes - kovoprůmysl, hlavně slévárenství a strojírenství, široký sortiment potravinářského průmyslu, rozvinutý polygrafický průmysl a částečně chemická výroba.

Po roce [[1900]] rostl v ekonomice Olomouce také podíl slovanského průmyslu, přibývalo obchodních a akciových společností. V roce [[1907]] byly založeny podniky, které měly později značný význam pro utváření průmyslové základny města - železárny v [[Řepčín|Řepčíně]] a v [[Hodolany|Hodolanech]].

Rozvoj průmyslu znamenal i růst dělnické třídy a vytváření dělnických [[Sociální demokracie|sociálně demokratických]] organizací. Současně však politickou atmosféru města výrílzně ovlivňovalo střetávání vládnoucí německé buržoazie se slovanskou menšinou, což působilo i na dělnické hnutí obou národností. Nejvýznamnějším projevem národního i dělnického hnutí v této době byl tábor lidu za všeobecné a rovné hlasovací právo a sociální požadavky v roce [[1905]].

=== První Československá republika ===
Hlavní základ olomoucké městské aglomerace se vytvořil roku [[1919]], kdy bylo k historickému jádru města, dlouho omezovanému v rozvoji pevnostním statutem, připojeno 13 obcí: [[Bělidla]], [[Černovír]], [[Hejčín]], [[Hodolany]], [[Chválkovice]], [[Lazce (Olomouc)|Lazce]], [[Neředín]], [[Nová Ulice]], [[Pavlovičky]], [[Povel]], [[Řepčín]], [[Nové Sady (Olomouc)|Nové Sady]] a [[Nový Svět (Olomouc)|Nový Svět]]. Mnohé z těchto obcí měly průmyslový charakter. Tím se výrazně zvětšil počet obyvatel Olomouce. Zatímco roku [[1850]] mělo město 9 790 obyvatel a roku [[1900]] 21 206, dosáhla počtu Olomouc roku [[1921]] již 57 206 osob. Avšak změnil se též národnostní charakter města, v němž výrazně převládlo slovanské obyvatelstvo.

Rozhodující pozice měla v Olomouci česká [[Sociální demokracie|sociálně demokratická strana]], která však úzce spolupracovala ve správě města s buržoazními stranami. [[Komunistická strana Československa]] si vybudovala ve městě silné pozice především ve třicátých letech, kdy bylo ve městě sídlo středomoravského krajského výboru KSČ. Hlavní silou strany bylo dělnictvo řepčínských a hodolanských železáren, významné bylo i působení představitelů komunistické inteligence.

=== Druhá světová válka ===
Hned v prvním období po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] a počátkem roku [[1939]] začala [[Komunistická strana Československa|KSČ]] budovat ilegální síť. Po [[Protektorát Čechy a Morava|nacistické okupaci]] [[15. březen|15. března]] [[1939]] se Olomouc stala centrem odbojové činnosti jednak KSČ (ilegální krajský výbor), jednak dalších organizací napojených na celostátní sítě. V průběhu let [[1939]]-[[1940]] byly sice všechny odbojové organizace nacisty rozbity, KSČ však vytvořila novou ilegální síť. V posledních letech války působily v okolí četné partyzánské skupiny. [[Osvobození Moravy a Slezska Sovětskou armádou|Sovětská armáda osvobodila]] Olomouc po těžkých bojích [[8. květen|8. května]] [[1945]].

=== Po druhé světové válce ===
Po roce [[1945]] se Olomouc stala ryze slovanským, prosperujícím městem, zvýšil se i objem průmyslu, především strojírenského a tradičního potravinářského. Vznik lidově demokratické moci vedl k velkému oživení hospodářského, politického i kulturního života. [[Němci v Olomouci|Německá menšina]] byla z města z velké části odsunuta. Město bylo spravováno Ústředním národním výborem, v letech [[1948]] -[[1954]] Jednotným národním výborem, který měl obvody v jednotlivých městských čtvrtích, po roce [[1954]] Městským národním výborem. V letech [[1949]]-[[1960]] byla Olomouc sídlem Krajského národního výboru. Již ve volbách roku [[1946]] získala ve městě nejvíce hlasů [[Komunistická strana Československa|KSČ]], která stála v čele širokých pracujících vrstev obyvatelstva v [[Vítězný únor|únorových dnech]] roku [[1948]]. Pro kulturní rozvoj města mělo největší význam obnovení [[Univerzita v Olomouci|olomoucké univerzity]] roku [[1946]].

Budování socialismu přineslo velké změny olomouckého průmyslu. Po roce [[1948]] došlo k jeho postupné koncentraci, zanikly mnohé výrobní jednotky, došlo ke změnám odvětvové struktury a v souhlasu s celostátními tendencemi k přednostnímu rozvoji strojírenství a kovoprůmyslu vůbec. Jedním z nejvýznamnějších podniků tohoto odvětví byly pozdější Závody těžkého strojírenství v Olomouci-[[Řepčín|Řepčíně]], které nesly téměř celou dobu své existence název [[Moravské železárny]] (do roku [[1978]]). V období socialistické industrializace prodělal závod velký rozvoj, byly postaveny nové slévárny a jiné provozy, rozvinula se specializovaná výroba, z níž jsou monopolem podniku především takzvané ''fitinky''.

Akciová společnost Kosmos v [[Hodolany|Hodolanech]]. Tento podnik přešel po roce [[1948]] od tradičních výrobku, především kamen, na výrobu čerpadel, neboť se stal součástí národního podniku Sigma. V letech [[1953]]-[[1965]] nesl národní podnik název Železárny Petra Bezruče, pak [[Sigma Olomouc]]. I tento závod byl v době výstavby socialismu značně rozšířen, nejdříve o objekty zaniklé hodolanské cementárny, později i o nově postavené provozy. Stal se součástí koncernového podniku Sigma Olomouc, který řídil řadu dalších národních podniků, jež se zabývaly výrobou čerpadel a armatur (např. závod v [[Lutín|Lutíně]]). V Olomouci bylo generální ředitelství, správa hospodářských zařízení a služeb, inženýrsko projektová organizace a výzkumný ústav. Ředitelství sídlilo v nově postavené monumentální budově u [[Olomouc hlavní nádraží (železniční stanice)|hlavního nádraží]].

Novým strojírenským průmyslovým odvětvím se stala po roce [[1945]] výroba obráběcích strojů v národním podniku [[Továrny obráběcích strojů Olomouc]]. Tento podnik vznikl přebudováním a podstatným rozšířením někdejších elektrotechnických závodů Wagnerových, založených roku [[1922]], které již za okupace rozšířily svůj sortiment o výrobu obráběcích strojů. Od roku [[1950]] se TOS specializoval především na výrobu frézovacích strojů. Novým podnikem v tomto odvětví se stal také [[Strojobal]], založený v roce [[1953]] v objektu zrušeného hejčínského cukrovaru (nejdéle nesl název Strojírny potravinářského průmyslu) a vyrábějící investiční celky pro sladovny, cukrovary a pekárny. Specifickým podnikem je olomoucký závod národního podniku [[Koh-i-noor Bílovec]], který vyráběl v Československu monopolně brusle. Vznikl již roku [[1952]] jako národní podnik Sandrik (později Kovopol), do něhož byla vyčleněna výroba bruslí z hodolanského závodu Kosmos. Letecká výroba v [[Neředín|Neředíně]], zahájená po [[První světová válka|první světové válce]] a známá především pod pozdějším názvem Letov, zanikla a byla přeměněna na automobilový opravárenský závod. Mezi podniky kovodělného odvětví můžeme v Olomouci ještě částečně počítat opravárenský a průmyslový podnik [[Kovodřevo]] a olomoucké [[Kovodružstvo Olomouc|Kovodružstvo]]. Po roce 1945 zanikl nejstarší podnik v městě Olomouci vůbec - Nietschova strojírna v Hrnčířské ulici.

=== Období reálného socialismu ===
V roce [[1970]] mělo město již 79 931 obyvatel. Druhá fáze integrace Olomouce s okolními obcemi proběhla v letech [[1974]]-[[1975]], kdy bylo s městem spojeno opět 13 obcí. V roce [[1974]] to byla již dlouho s Olomoucí stavebně související průmyslová obec [[Holice]] při silnici na [[Přerov]], dále [[Slavonín (Olomouc)|Slavonín]] v jihozápadní části města a [[Týneček (Olomouc)|Týneček]] při silnici na [[Šternberk]]. Na severovýchodě byly připojeny jednak obce [[Droždín (Olomouc)|Droždín]] a [[Samotišky]] na úpatí nejjižnějšího výběžku [[Nízký Jeseník|Nízkého Jeseníku]], jednak [[Kopeček (Olomouc)|Kopeček]] a [[Radíkov]], ležící již na něm. Kopeček se stal výraznou dominantou města jako nejvyšší část současné Olomouce s nadmořskou výškou asi 382 m. Kopeček a Radíkov jsou také již na okraji rekreačního zázemí města. V roce [[1975]] integrace pokračovala. Jižně od města byly připojeny obce [[Nemilany]] na [[Železniční trať Nezamyslice–Olomouc|železniční trati]] do [[Prostějov|Prostějova]] a [[Nedvězí]] nedaleko silnice do [[Brno|Brna]], severně od Olomouce obce [[Chomoutov]], ležící v nivě řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], která v okolí vytváří řadu jezírek, a [[Křelov]] při silnici do Prahy, s nímž byla již roku 1960 spojena obec [[Břuchotín]]. Západně od města byly připojeny [[Topolany]] u silnice na [[Konice|Konici]] a konečně východně umístěné [[Bystrovany]] při řece [[Bystřice (přítok Moravy)|Bystřici]] a [[Železniční trať Olomouc – Opava východ|železniční trati]] do [[Krnov|Krnova]] a [[Opava|Opavy]]. Po provedené integraci se zvětšil rozsah katastru města Olomouce ze 4 163 ha roku [[1970]] na 10 608 hektarů a počet obyvatel přesáhl 97 000. Po dalším přírůstku obyvatel se Olomouc v červnu [[1978]] stala stotisícovým městem.

K [[1. leden|1. lednu]] [[1980]] byla k Olomouci připojena obec [[Lošov]].