Administrator: založena nová stránka s textem „[[Děvín]] '''Pavlovské vrchy''', známé také jako '''Pálava''', jsou vrchovina na jihu Moravy, která se rozkládá mezi řekou Dyjí a rakouskou hranicí poblíž Mikulova. Tato oblast je součástí Mikulovské vrchoviny a tvoří severní výběžek vnějších Západních Karpat, konkrétně Jih…“

2024-11-05T16:16:55Z

založena nová stránka s textem „náhled|[[Děvín]] '''Pavlovské vrchy''', známé také jako '''Pálava''', jsou vrchovina na jihu Moravy, která se rozkládá mezi řekou Dyjí a rakouskou hranicí poblíž Mikulova. Tato oblast je součástí Mikulovské vrchoviny a tvoří severní výběžek vnějších Západních Karpat, konkrétně Jih…“

Nová stránka

[[Soubor:Pavlovské vrchy, Děvín.jpg|náhled|[[Děvín]]]]
'''Pavlovské vrchy''', známé také jako '''Pálava''', jsou vrchovina na jihu [[Morava (země)|Moravy]], která se rozkládá mezi řekou [[Dyje|Dyjí]] a rakouskou hranicí poblíž [[Mikulov|Mikulova]]. Tato oblast je součástí [[Mikulovská vrchovina|Mikulovské vrchoviny]] a tvoří severní výběžek [[Vnější Západní Karpaty|vnějších Západních Karpat]], konkrétně [[Jihomoravské Karpaty|Jihomoravských Karpat]]. Nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů je [[Děvín]] s nadmořskou výškou 550 m.

== Geografie a členění ==
Pavlovské vrchy jsou poměrně malé území o rozloze 44 km² s členitým reliéfem a průměrnou nadmořskou výškou kolem 270 m n. m. Typické jsou zde strmé svahy, bradlovité útvary a výrazné vrchy, jako jsou [[Děvín]] (550 m), [[Stolová hora]] (458 m) a [[Svatý kopeček (Pavlovské vrchy)|Svatý kopeček]] (363 m), které tvoří dominantu krajiny v této části [[Morava (země)|Moravy]]<ref name=":0">DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. Praha: Academia, 1987, s. 399. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:435bbc40-4787-11e4-a450-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref>.

== Geologie a geomorfologie ==
Geologické složení Pavlovských vrchů zahrnuje především jurské vápence a pískovce s množstvím fosílií, jako jsou Herinea bruntrutana, Cidaris coronata a Rhynchonella lacunosa. Vápencový podklad je zde charakteristický četnými krasovými jevy, včetně jeskyní, závrty a propadání<ref>VÁCLAVEK, Matouš. Markrabství Moravské, Část prvá, část druhá. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1882-1885, s. 13. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:2812e2b0-a7e2-11e2-ada5-005056825209</nowiki></ref>. Oblast je modelována nejen geologickou činností, ale také dlouhodobými erozními a periglaciálními procesy<ref name=":1">MIŠTERA, Ludvík, Jaromír DEMEK a Oliver BAŠOVSKÝ. Geografie Československé socialistické republiky: celostátní vysokoškolská učebnice pro studující přírodověd. a pedag. fak. stud. oboru 76-12-7 učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů - aprobačního předmětu zeměpis naps.: Ludvík Mištera, Oliver Bašovský, Jaromír Demek. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s. 40. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:72597df0-a98c-11e3-bb86-005056825209</nowiki></ref>.

== Historie a význam ==
Historicky byly Pavlovské vrchy známé již od pravěku, což dokládají archeologické nálezy z období paleolitu. Na vrcholu [[Děvín|Děvína]] nad vesnicí [[Pavlov]] se nacházejí zříceniny středověkého hradu [[Děvičky]]. Oblast má také bohatou vinařskou tradici, a díky svému specifickému klimatu a poloze je Pálava významnou vinařskou oblastí<ref name=":0" />.

== Ekologie a ochrana přírody ==
Pavlovské vrchy jsou chráněnou krajinnou oblastí ([[Chráněná krajinná oblast Pálava|CHKO Pálava]]) a jsou součástí biosférické rezervace UNESCO. Tato oblast je domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů, a zahrnuje různorodé biotopy od stepních trávníků po dubohabrové lesy. Pavlovské vrchy jsou významnou turistickou destinací, vyhledávanou pro své přírodní krásy a unikátní ekosystémy<ref name=":1" />.

== Zdroje ==
[[Kategorie:Vrchoviny v Moravskoslezsku]]
[[Kategorie:Geomorfologické podcelky v Moravskoslezsku]]
[[Kategorie:Mikulovská vrchovina]]
[[Kategorie:CHKO Pálava]]

Pavlovské vrchy - Historie editací