Administrator v 26. 1. 2025, 08:29

2025-01-26T08:29:39Z

Administrator: založena nová stránka s textem „'''Radnice v Litovli''' je pozdně gotická stavba v Litovli. Byla postavena v 1. polovině 15. století a později renesančně a barokně upravena. == Dějiny == Litovel se řídila magdeburským právem a měla ve svém čele rychtáře původně jmenovaného králem. Měl na starosti obecnou bezpečnost a pořádek, stál v čele městské rady 12 konšelů a současně byl i majitelem největšího statku ve městě, domu situovanéh…“

2025-01-26T06:48:03Z

založena nová stránka s textem „'''Radnice v Litovli''' je pozdně gotická stavba v Litovli. Byla postavena v 1. polovině 15. století a později renesančně a barokně upravena. == Dějiny == Litovel se řídila magdeburským právem a měla ve svém čele rychtáře původně jmenovaného králem. Měl na starosti obecnou bezpečnost a pořádek, stál v čele městské rady 12 konšelů a současně byl i majitelem největšího statku ve městě, domu situovanéh…“

Nová stránka

'''Radnice v Litovli''' je pozdně gotická stavba v [[Litovel|Litovli]]. Byla postavena v 1. polovině 15. století a později renesančně a barokně upravena.

== Dějiny ==
Litovel se řídila magdeburským právem a měla ve svém čele rychtáře původně jmenovaného králem. Měl na starosti obecnou bezpečnost a pořádek, stál v čele městské rady 12 konšelů a současně byl i majitelem největšího statku ve městě, domu situovaného na náměstí. Budova dnešní radnice byla součástí dědičného rychtářství až do doby Mikuláše Fénixe (rok 1429), prodejem se stala samostatným domem.

Po husitských válkách Litovel pozbyla charakteru královského města a hejtmanem byl ustanoven Karel starší z Vlašimi, který bezpochyby sídlil i v dnešní radnici. Důkazem je starý vlašimský portál s rodovým znakem Vlašimů, který se nyní nalézá ve dvoře, kam byl přemístěn z přední strany radnice při osazování boskovického portálu v roce 1572.

Rychtář Martin Tepfer pak v roce 1483 prodal rychtářství litovelským měšťanům za 290 kop grošů. Kup byl pak na přímluvu Karla staršího z Vlašimi dne 19. ledna 1502 potvrzen králem Vladislavem Jagellonským a rychtářský majetek byl připsán k majetku města. Rychtář se také stává obecním úředníkem.

Dne 1. ledna 1557 Jan Dětřich z Boskovic prodává svůj dům purkmistru a radě i obci městu Litovle za 500 kop grošů českých, aby domu mohli k obecnému dobru používat, radnici z něho udělat, do něho se scházeli, v něm soudili a všechny obecní potřeby působit mohli. Zároveň zakazuje prodej tohoto domu pod pokutou 300 zlatých uherských.

V roce 1572 byla provedena přestavba radnice, jak o tom svědčily dvě desky umístěny nad novou boskovickou branou. Brána, nad kterou byla deska umístěna, byla rozebrána roku 1872 a vnitřní ostění dnes najdeme pod balkónem západního vchodu tzv. Sochovy vily. Podle starší teorie přibyla k radnici i věž, ovšem podle po provedení stavebně-historického průzkumu, se lze domnívat, že věž je daleko staršího data, i když při zmínce o rychtě i pozdějším panském domě při prodeji nikde není zmiňována její existence. Výstavbu věže tak lze položit do závěru 15. století.

V listinách z roku 1604 nacházíme krátké zmínky o první opravě litovelské radniční věže, kdy byla opravena vadná střecha, přičemž 22. května sňali makovici a 27. května ji nasadili zpět.

Dne 7. září 1654 rada města odkoupila od vdovy Anny Želecké dům sousedící s věží radnice po pravé straně za 4 tisíce tolarů moravských. Zubožený, zadlužený dům s polnostmi, loukami a zahradami přešel do majetku města. Ještě v témže roce se musely provést nejdůležitější opravy. O dva roky později, v roce 1657, byla provedena výměna střechy na radniční věži. Spotřebovalo se tehdy 4 tisíce kusů šindele a 56 párů dřev, ale makovici se sejmout nepodařilo.

Roku 1665 při třetí opravě věže byla makovice snesena dolů a současně se provedly opravy čtyř nárožních vížek a celé střechy. V této době sloužil za radnici trakt jižně od věže, zatímco severní, zvaný Panský dům, byl v roce 1681 přestavěn a v jeho druhém poschodí byl zbudován slavnostní sál. V druhém poschodí radniční budovy byla světnice městského podpísaře a ve věži měl svůj příbytek věžník (městský trubač), který konal strážnou službu na věži. V dolní části radnice se nacházela úřadovna městské rady, velká radní síň a vedle klenutá komora k úschově truhel s penězi a dokumenty.

Roku 1684 došlo ke spojení původního panského domu s radnicí překlenutím Šerhovní uličky a propojením některých místností.

Dne 4. ledna 1688 byla sňata makovice pokrývačem M. Rzeschikem a bylo zjištěno, že hlavní trám je již z velké části uhnilý, což způsobilo naklonění horní části věže. K nasazení došlo z důvodu špatného počasí až 4. června 1689.

Dne 26. července 1724 propukl ve městě požár. Na radnici shořela veškerá dřevěná konstrukce až po 3. patro, ale byly zničeny i všechny vížky, měděné střechy a železné hodiny. Městská rada musela přikročit k jedné z největších oprav během existence věže, která městskou pokladnu stála 3016 zl. Věž byla zvýšena o další dvě patra, která přistavěl olomoucký zednický mistr Kristián Auler. Zábradlí na nově vzniklé pavláčce na věži zhotovil Ulricht, kameník z Olomouce. Na věž byla osazena nová cibulovitá střecha, na jejímž prodlouženém stvolu spočívá makovice, s uschovanými památnými listinami z historie města. Při opravě byly zhotoveny nové věžní hodiny. Jejich tvůrcem je medelský kovář Grussel a byly umístěny v novém 6. patře věže. Měly jen tři rafikové tyče zdobené sluncem a měsícem vedoucí k ciferníkům a nalézaly se na zdi věže z východní, jižní a severní strany. V sedmém patře se nalézala jen obytná světnička s třemi okny, kachlovými kamny a dřevěnou pryčnou - příbytek hlásného a jeho dvou pomocníků.

Dne 8. května 1813 vypukl požár, který poškodil kromě 17 domů i radniční věž. Oprava věže po požáru se uskutečnila až roku 1823, kdy byly zaomítány a obíleny boční zdi a spraveny ciferníky hodin.

Radnice v Litovli - Historie editací

Administrator v 26. 1. 2025, 08:29