Uničov - Historie editací

Administrator v 25. 1. 2025, 17:57

2025-01-25T17:57:57Z

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Uničov''' (německy ''Mährisch Neustadt'') je [[město]] v [[Župa Litovel|župě Litovel]] v [[Oblast Střední Morava|oblasti Střední Morava]]. Jedná se o bývalé [[Morava|moravské]] královské město. Nejrychlejší rozvoj města nastal po vybudování velkého průmyslového podniku - [[Uničovské strojírny|Uničovských strojíren]]; s tím spojená rozsáhlá bytová výstavba značně změnila půdorys města. V 70. letech bylo k městu připojeno 9 [[Obec|obcí]].<ref name=":0">KOLLMANN, Vítězslav, Milan DUBOVÝ a Radek PAVLÍK. Uničov v proměnách staletí: (ikonografie města). Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1988. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:bd81e4ec-bb1b-4fc5-a2c5-2740662c93b3</nowiki></ref>
@@ Řádek 91: / Řádek 92: @@
 === Novověký Uničov ===
 V [[16. století]] začalo město hospodářsky klesat, jeho mílové právo, které se nedodržovalo, musel roku [[1514]] znovu zdůraznit listinou král [[Vladislav Jagellonský|Vladislav]]. Roku [[1522]] bylo město postiženo ohněm a v roce [[1531]] téměř celé vyhořelo. Zvětšovalo se ovšem uničovské panství, když město roku [[1517]] koupilo [[Šumvald]] a v [[Horní Sukolom|Horní Sukolomi]] 11 usedlých, roku [[1568]] [[Horní Libina|Německou Libinu]], roku [[1585]] [[Loštice]] a v roce [[1597]] [[Ruda (Tvrdkov)|Železnou Rudu]].<ref name=":3" />
@@ Řádek 123: / Řádek 125: @@
 === Období reálného socialismu ===
 Počátkem 60. let pokračovala modernizace a asanace staré části města včetně budování kanalizace, kabelizace a plynového vedení. K estetizaci životního prostředí přispěla mj. i úprava zanedbaného městského parku. V budově bývalé nemocnice byla v roce [[1963]] zřízena poliklinika. O rok později zahájilo provoz nově vybudované autobusové nádraží na ulici Jiřího z Poděbrad.<ref name=":0" />
@@ Řádek 162: / Řádek 165: @@
 === Železniční doprava ===
 Městem prochází [[Železniční trať Olomouc - Šumperk|železniční trať]] značená číslem 290 vedoucí z [[Olomouc|Olomouce]] do [[Šumperk|Šumperka]], na které jezdí linka značená M2 nebo M20. Mezi Olomoucí a Uničovem jezdí vlaky v půlhodinovém a hodinovém taktu v závislosti na dopravní špičce, zatímco mezi Uničovem a Šumperkem je takt půlhodinový až dvouhodinový. Město samotné obsluhuje železniční stanice [[Uničov (železniční stanice)|Uničov]] a [[Brníčko (Uničov)|Brníčko]] železniční zastávka [[Uničov zastávka]].<ref>https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/172897705/k290.pdf/ce21e40c-d0f8-4756-8a06-5abb61d18792</ref>
 === Silniční doprava ===
 Uničovem prochází silnice z [[Olomouc|Olomouce]] do [[Šumperk|Šumperka]] ([[Silnice 446|446]]), od [[Šternberk|Šternberka]] do [[Mohelnice]] ([[Silnice 444|444]]) a z [[Rýmařov|Rýmařova]] do [[Prostějov|Prostějova]] ([[Silnice 449|449]]).<ref name=":4" />
 == Zdroje ==

Administrator v 25. 1. 2025, 16:19

2025-01-25T16:19:28Z

Ukázat změny

Administrator v 25. 1. 2025, 14:33

2025-01-25T14:33:15Z

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2025, 15:33
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Uničov''' (německy ''Mährisch Neustadt'') je [[město]] v [[Župa Litovel\|župě Litovel]] v [[Oblast Střední Morava\|oblasti Střední Morava]]. Jedná se o bývalé [[Morava\|moravské]] královské město. Nejrychlejší rozvoj města nastal po vybudování velkého průmyslového podniku - [[Uničovské strojírny\|Uničovských strojíren]]; s tím spojená rozsáhlá bytová výstavba značně změnila půdorys města. V 70. letech bylo k městu připojeno 9 [[Obec\|obcí]].<ref name=":0">KOLLMANN, Vítězslav, Milan DUBOVÝ a Radek PAVLÍK. Uničov v proměnách staletí: (ikonografie města). Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1988. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:bd81e4ec-bb1b-4fc5-a2c5-2740662c93b3</nowiki></ref>		'''Uničov''' (německy ''Mährisch Neustadt'') je [[město]] v [[Župa Litovel\|župě Litovel]] v [[Oblast Střední Morava\|oblasti Střední Morava]]. Jedná se o bývalé [[Morava\|moravské]] královské město. Nejrychlejší rozvoj města nastal po vybudování velkého průmyslového podniku - [[Uničovské strojírny\|Uničovských strojíren]]; s tím spojená rozsáhlá bytová výstavba značně změnila půdorys města. V 70. letech bylo k městu připojeno 9 [[Obec\|obcí]].<ref name=":0">KOLLMANN, Vítězslav, Milan DUBOVÝ a Radek PAVLÍK. Uničov v proměnách staletí: (ikonografie města). Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1988. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:bd81e4ec-bb1b-4fc5-a2c5-2740662c93b3</nowiki></ref>

			== Členění města ==
			Město sestává ze samotného Uničova a dalších 9 připojených obcí.

			Části města: [[Benkov (Uničov)\|Benkov]], [[Brníčko (Uničov)\|Brníčko]], [[Dětřichov (Uničov)\|Dětřichov]], [[Dolní Sukolom]], [[Horní Sukolom]], [[Nová Dědina (Uničov)\|Nová Dědina]], [[Renoty]], [[Střelice (Uničov)\|Střelice]], Uničov a [[Želechovice (Uničov)\|Želechovice]].
			{\| class="wikitable"
			\|+
			!Část města
			!Počet obyvatel
			!Rozloha (km<sup>2</sup>)
			\|-
			\|Benkov
			\|204
			\|9.04
			\|-
			\|Brníčko
			\|338
			\|4.87
			\|-
			\|Dětřichov
			\|122
			\|2.96
			\|-
			\|Dolní Sukolom
			\|276
			\|4.44
			\|-
			\|Horní Sukolom
			\|119
			\|2.55
			\|-
			\|Nová Dědina
			\|112
			\|2.34
			\|-
			\|Renoty
			\|192
			\|4.46
			\|-
			\|Střelice
			\|396
			\|6.08
			\|-
			\|Uničov
			\|9205
			\|11.5
			\|-
			\|Želechovice
			\|251
			\|6.1
			\|-
			\|'''Celkem'''
			\|11215
			\|54.34
			\|}

	== Dějiny ==		== Dějiny ==

Administrator v 25. 1. 2025, 12:54

2025-01-25T12:54:02Z

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2025, 13:54
Řádek 17:		Řádek 17:

	=== Husitské války ===		=== Husitské války ===
	Město si uchovávalo do doby husitské svůj německý ráz a s německými městy Litovlí a Olomoucí představovalo jakýsi cizí element v hanáckém kraji. S těmito městy se také v potřebnou dobu spojovalo v obranný spolek. Uničov se stejně jako Litovel a Olomouc postavil odmítavě k husitství a zejména s Olomoucí od počátku bojoval proti husitskému nebezpečí a stál s ní na straně Zikmunda Lucemburského.<ref name=":3" />		Město si uchovávalo do doby husitské svůj německý ráz a s německými městy [[Litovel\|Litovlí]] a [[Olomouc\|Olomoucí]] představovalo jakýsi cizí element v [[Haná\|hanáckém]] kraji. S těmito městy se také v potřebnou dobu spojovalo v obranný spolek. Uničov se stejně jako Litovel a Olomouc postavil odmítavě k [[husitství]] a zejména s Olomoucí od počátku bojoval proti husitskému nebezpečí a stál s ní na straně [[Zikmund Lucemburský\|Zikmunda Lucemburského]].<ref name=":3" />

	Husité se spojili s litevským velkoknížetem Vitoldem, který poslal počátkem roku 1422 do Čech svého příbuzného Zikmunda Korybutoviče, který se na cestě k Praze již na Moravě pokusil o město Olomouc. Odražen však přitáhl k Uničovu a dobyl ho útokem, při čemž jeho vojáci město zloupili. Korybutovič už pak v uničovském kostele přijímal podobojí a Uničov byl svěřen polskému šlechtici Dobeslavu Puchalovi, který delší dobu vystupoval na severní Moravě jako významný husitský hejtman.<ref name=":3" />		Husité se spojili s litevským velkoknížetem Vitoldem, který poslal počátkem roku [[1422]] do Čech svého příbuzného [[Zikmund Korybutovič\|Zikmunda Korybutoviče]], který se na cestě k Praze již na [[Morava\|Moravě]] pokusil o město Olomouc. Odražen však přitáhl k Uničovu a dobyl ho útokem, při čemž jeho vojáci město zloupili. Korybutovič už pak v [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Uničov)\|uničovském kostele]] přijímal podobojí a Uničov byl svěřen polskému šlechtici [[Dobeslav Puchal\|Dobeslavu Puchalovi]], který delší dobu vystupoval na severní Moravě jako významný husitský hejtman.<ref name=":3" />

	Husité provedli ve městě radikální převrat také náboženský a sociální, a přední německé měšťanstvo bylo pravděpodobně vyhnáno. V husitských rukou byl až do období mezi lety 1424 až 1437.<ref name=":3" />		Husité provedli ve městě radikální převrat také náboženský a sociální, a přední německé měšťanstvo bylo pravděpodobně vyhnáno. V husitských rukou byl až do období mezi lety [[1424]] až [[1437]].<ref name=":3" />

	=== Raný novověk ===		=== Raný novověk ===
	Koncem středověku již opět Uničov vystupoval na straně německé a katolické, a roku 1458 se spolčilo s dalšími německými městy proti králi Jiřímu z Poděbrad. Než však král vtrhl na Moravu vojensky, města vyjma Jihlavy odporu upustila a na brněnském sněmu přísahali i uničovští králi věrnost. Zřejmě jako povděk udělil král Jiří z Poděbrad 9. února 1460 privilegium volného trhu na maso a chléb. Jinou listinou datovanou 12. února zase snížil městu roční plat.<ref name=":3" />		Koncem středověku již opět Uničov vystupoval na straně německé a katolické, a roku [[1458]] se spolčilo s dalšími německými městy proti králi [[Jiří z Poděbrad\|Jiřímu z Poděbrad]]. Než však král vtrhl na Moravu vojensky, města vyjma [[Jihlava\|Jihlavy]] odporu upustila a na brněnském sněmu přísahali i uničovští králi věrnost. Zřejmě jako povděk udělil král Jiří z Poděbrad [[9. únor\|9. února]] [[1460]] privilegium volného trhu na maso a chléb. Jinou listinou datovanou [[12. únor\|12. února]] zase snížil městu roční plat.<ref name=":3" />

	Privilegiem daným 4. dubna 1969 ve Šternberku zaručil Jiří z Poděbrad městu, že nemá být nikdy od královské komory někomu zapsáno, a tak být odtrhováno od přímého královského panství žádným zápisem ani dáním. Měšťanům zabezpečoval plné užívání městského mýta, potřebné dřevo z královských lesů v Doubravě k opevnění města, právo pečetit červeným voskem, ale zejména, že ti, kteří nezachovali věrnost králi se již nesmí vrátit do města a jejich domy připadly městu, a že do budoucna žádný Němec ani cizozemec v Uničově nesmí být duchovním ani světským úředníkem. Za vlády krále Matyáše pravděpodobně došlo k restituci majetků vyhnaných Němců, ač to stejně neohrozilo slovanský živel ve městě.<ref name=":3" />		Privilegiem daným [[4. duben\|4. dubna]] 1969 ve [[Šternberk\|Šternberku]] zaručil Jiří z Poděbrad městu, že nemá být nikdy od královské komory někomu zapsáno, a tak být odtrhováno od přímého královského panství žádným zápisem ani dáním. Měšťanům zabezpečoval plné užívání městského mýta, potřebné dřevo z královských lesů v [[Doubrava (župa Litovel)\|Doubravě]] k opevnění města, právo pečetit červeným voskem, ale zejména, že ti, kteří nezachovali věrnost králi se již nesmí vrátit do města a jejich domy připadly městu, a že do budoucna žádný Němec ani cizozemec v Uničově nesmí být duchovním ani světským úředníkem. Za vlády krále [[Matyáš Korvín\|Matyáše]] pravděpodobně došlo k restituci majetků vyhnaných Němců, ač to stejně neohrozilo slovanský živel ve městě.<ref name=":3" />

	Katolická církevní správa byla do roku 1515, když byl uničovský kostel v rukou husitů, přefařena do Medlova. Uničovský kostel byl vysvěcen katolickým způsobem v letech 1424 a 1444, což značí, že se v něm v mezidobí konaly husitské bohoslužby. Papežská klatba byla z Uničova sňata až 12. května 1515 papežským legátem Tomášem, když se město opět stalo katolickým.<ref name=":3" />		Katolická církevní správa byla do roku [[1515]], když byl uničovský kostel v rukou husitů, přefařena do [[Medlov\|Medlova]]. Uničovský kostel byl vysvěcen katolickým způsobem v letech [[1424]] a [[1444]], což značí, že se v něm v mezidobí konaly husitské bohoslužby. Papežská klatba byla z Uničova sňata až [[12. květen\|12. května]] [[1515]] papežským legátem Tomášem, když se město opět stalo katolickým.<ref name=":3" />

	V 16. století začalo město hospodářsky klesat, jeho mílové právo, které se nedodržovalo, musel roku 1514 znovu zdůraznit listinou král Vladislav. Roku 1522 bylo město postiženo ohněm a v roce 1531 téměř celé vyhořelo. Zvětšovalo se ovšem uničovské panství, když město roku 1517 koupilo Šumvald a v Horní Sukolomi 11 usedlých, roku 1568 Německou Libinu, roku 1585 Loštice a v roce 1597 Železnou Rudu.<ref name=":3" />		=== Novověký Uničov ===
			V [[16. století]] začalo město hospodářsky klesat, jeho mílové právo, které se nedodržovalo, musel roku [[1514]] znovu zdůraznit listinou král [[Vladislav Jagellonský\|Vladislav]]. Roku [[1522]] bylo město postiženo ohněm a v roce [[1531]] téměř celé vyhořelo. Zvětšovalo se ovšem uničovské panství, když město roku [[1517]] koupilo [[Šumvald]] a v [[Horní Sukolom\|Horní Sukolomi]] 11 usedlých, roku [[1568]] [[Horní Libina\|Německou Libinu]], roku [[1585]] [[Loštice]] a v roce [[1597]] [[Ruda (Tvrdkov)\|Železnou Rudu]].<ref name=":3" />

	Po celé 16. století bylo město ještě slovanské a ještě do roku 1630 o tom máme písemné doklady. 31. května 1643 celé město vyhořelo.<ref name=":3" /><ref>HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské, Díl 9., doplňky a rejstřík. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:b502f980-ac36-11e4-a7a2-005056827e51</nowiki></ref>		Po celé 16. století bylo město ještě slovanské a ještě do roku [[1630]] o tom máme písemné doklady. [[31. květen\|31. května]] [[1643]] celé město vyhořelo.<ref name=":3" /><ref>HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské, Díl 9., doplňky a rejstřík. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:b502f980-ac36-11e4-a7a2-005056827e51</nowiki></ref>

			Ve 30. letech [[18. století]] se Uničov stal střediskem rozsáhlé grafické produkce díky [[Ignác Zeidler\|Ignáci Zeidlerovi]].<ref>KROUPA, Jiří. V zrcadle stínů: Morava v době baroka 1670-1790. V Brně: Moravská galerie, 2002, c2003, s. 58. <nowiki>ISBN 80-7027-121-3</nowiki>. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:201e01e0-f280-11e3-adbd-5ef3fc9bb22f</nowiki></ref>

	=== Vznik průmyslu ===		=== Vznik průmyslu ===
Řádek 67:		Řádek 70:

	=== Železniční doprava ===		=== Železniční doprava ===
	Městem prochází [[Železniční trať Olomouc - Šumperk\|železniční trať]] značená číslem 290 vedoucí z [[Olomouc\|Olomouce]] do [[Šumperk\|Šumperka]], na které jezdí linka značená M2 nebo M20. Mezi Olomoucí a Uničovem jezdí vlaky v půlhodinovém a hodinovém taktu v závislosti na dopravní špičce, zatímco mezi Uničovem a Šumperkem je takt půlhodinový až dvouhodinový.<ref>https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/172897705/k290.pdf/ce21e40c-d0f8-4756-8a06-5abb61d18792</ref>		Městem prochází [[Železniční trať Olomouc - Šumperk\|železniční trať]] značená číslem 290 vedoucí z [[Olomouc\|Olomouce]] do [[Šumperk\|Šumperka]], na které jezdí linka značená M2 nebo M20. Mezi Olomoucí a Uničovem jezdí vlaky v půlhodinovém a hodinovém taktu v závislosti na dopravní špičce, zatímco mezi Uničovem a Šumperkem je takt půlhodinový až dvouhodinový. Město samotné obsluhuje železniční stanice [[Uničov (železniční stanice)\|Uničov]] a [[Brníčko (Uničov)\|Brníčko]] železniční zastávka [[Uničov zastávka]].<ref>https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/172897705/k290.pdf/ce21e40c-d0f8-4756-8a06-5abb61d18792</ref>

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Administrator v 25. 1. 2025, 10:55

2025-01-25T10:55:45Z

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2025, 11:55
Řádek 17:		Řádek 17:

	=== Husitské války ===		=== Husitské války ===
	Město si uchovávalo do doby husitské svůj německý ráz a s německými městy Litovlí a Olomoucí představovalo jakýsi cizí element v hanáckém kraji. S těmito městy se také v potřebnou dobu spojovalo v obranný spolek. Uničov se stejně jako Litovel a Olomouc postavil odmítavě k husitství a zejména s Olomoucí od počátku bojoval proti husitskému nebezpečí a stál s ní na straně Zikmunda Lucemburského.		Město si uchovávalo do doby husitské svůj německý ráz a s německými městy Litovlí a Olomoucí představovalo jakýsi cizí element v hanáckém kraji. S těmito městy se také v potřebnou dobu spojovalo v obranný spolek. Uničov se stejně jako Litovel a Olomouc postavil odmítavě k husitství a zejména s Olomoucí od počátku bojoval proti husitskému nebezpečí a stál s ní na straně Zikmunda Lucemburského.<ref name=":3" />

	Husité se spojili s litevským velkoknížetem Vitoldem, který poslal počátkem roku 1422 do Čech svého příbuzného Zikmunda Korybutoviče, který se na cestě k Praze již na Moravě pokusil o město Olomouc. Odražen však přitáhl k Uničovu a dobyl ho útokem, při čemž jeho vojáci město zloupili. Korybutovič už pak v uničovském kostele přijímal podobojí a Uničov byl svěřen polskému šlechtici Dobeslavu Puchalovi, který delší dobu vystupoval na severní Moravě jako významný husitský hejtman.		Husité se spojili s litevským velkoknížetem Vitoldem, který poslal počátkem roku 1422 do Čech svého příbuzného Zikmunda Korybutoviče, který se na cestě k Praze již na Moravě pokusil o město Olomouc. Odražen však přitáhl k Uničovu a dobyl ho útokem, při čemž jeho vojáci město zloupili. Korybutovič už pak v uničovském kostele přijímal podobojí a Uničov byl svěřen polskému šlechtici Dobeslavu Puchalovi, který delší dobu vystupoval na severní Moravě jako významný husitský hejtman.<ref name=":3" />

	Husité provedli ve městě radikální převrat také náboženský a sociální, a přední německé měšťanstvo bylo pravděpodobně vyhnáno. V husitských rukou byl až do období mezi lety 1424 až 1437. ~~Poté již opět Uničov vystupoval na straně německé a katolické, a roku 1458 se spolčilo s dalšími německými městy proti králi Jiřímu z Poděbrad.~~		Husité provedli ve městě radikální převrat také náboženský a sociální, a přední německé měšťanstvo bylo pravděpodobně vyhnáno. V husitských rukou byl až do období mezi lety 1424 až 1437.<ref name=":3" />

	=== Raný novověk ===		=== Raný novověk ===
	31. května 1643 celé město vyhořelo.<ref>HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské, Díl 9., doplňky a rejstřík. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:b502f980-ac36-11e4-a7a2-005056827e51</nowiki></ref>		Koncem středověku již opět Uničov vystupoval na straně německé a katolické, a roku 1458 se spolčilo s dalšími německými městy proti králi Jiřímu z Poděbrad. Než však král vtrhl na Moravu vojensky, města vyjma Jihlavy odporu upustila a na brněnském sněmu přísahali i uničovští králi věrnost. Zřejmě jako povděk udělil král Jiří z Poděbrad 9. února 1460 privilegium volného trhu na maso a chléb. Jinou listinou datovanou 12. února zase snížil městu roční plat.<ref name=":3" />

			Privilegiem daným 4. dubna 1969 ve Šternberku zaručil Jiří z Poděbrad městu, že nemá být nikdy od královské komory někomu zapsáno, a tak být odtrhováno od přímého královského panství žádným zápisem ani dáním. Měšťanům zabezpečoval plné užívání městského mýta, potřebné dřevo z královských lesů v Doubravě k opevnění města, právo pečetit červeným voskem, ale zejména, že ti, kteří nezachovali věrnost králi se již nesmí vrátit do města a jejich domy připadly městu, a že do budoucna žádný Němec ani cizozemec v Uničově nesmí být duchovním ani světským úředníkem. Za vlády krále Matyáše pravděpodobně došlo k restituci majetků vyhnaných Němců, ač to stejně neohrozilo slovanský živel ve městě.<ref name=":3" />

			Katolická církevní správa byla do roku 1515, když byl uničovský kostel v rukou husitů, přefařena do Medlova. Uničovský kostel byl vysvěcen katolickým způsobem v letech 1424 a 1444, což značí, že se v něm v mezidobí konaly husitské bohoslužby. Papežská klatba byla z Uničova sňata až 12. května 1515 papežským legátem Tomášem, když se město opět stalo katolickým.<ref name=":3" />

			V 16. století začalo město hospodářsky klesat, jeho mílové právo, které se nedodržovalo, musel roku 1514 znovu zdůraznit listinou král Vladislav. Roku 1522 bylo město postiženo ohněm a v roce 1531 téměř celé vyhořelo. Zvětšovalo se ovšem uničovské panství, když město roku 1517 koupilo Šumvald a v Horní Sukolomi 11 usedlých, roku 1568 Německou Libinu, roku 1585 Loštice a v roce 1597 Železnou Rudu.<ref name=":3" />

			Po celé 16. století bylo město ještě slovanské a ještě do roku 1630 o tom máme písemné doklady. 31. května 1643 celé město vyhořelo.<ref name=":3" /><ref>HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské, Díl 9., doplňky a rejstřík. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:b502f980-ac36-11e4-a7a2-005056827e51</nowiki></ref>

	=== Vznik průmyslu ===		=== Vznik průmyslu ===
Řádek 55:		Řádek 63:

	Druhým náměstím je bývalý rynk, dnes náměstí Osvobození (dříve náměstí Družby, lidově ''Staliňák''). V roce [[1882]] zde byla odhalena socha císaře [[Josef II.\|Josefa II.]]		Druhým náměstím je bývalý rynk, dnes náměstí Osvobození (dříve náměstí Družby, lidově ''Staliňák''). V roce [[1882]] zde byla odhalena socha císaře [[Josef II.\|Josefa II.]]

			== Doprava ==

			=== Železniční doprava ===
			Městem prochází [[Železniční trať Olomouc - Šumperk\|železniční trať]] značená číslem 290 vedoucí z [[Olomouc\|Olomouce]] do [[Šumperk\|Šumperka]], na které jezdí linka značená M2 nebo M20. Mezi Olomoucí a Uničovem jezdí vlaky v půlhodinovém a hodinovém taktu v závislosti na dopravní špičce, zatímco mezi Uničovem a Šumperkem je takt půlhodinový až dvouhodinový.<ref>https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/172897705/k290.pdf/ce21e40c-d0f8-4756-8a06-5abb61d18792</ref>

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Administrator v 23. 1. 2025, 18:58

2025-01-23T18:58:45Z

← Starší verze		Verze z 23. 1. 2025, 19:58
Řádek 3:		Řádek 3:
	== Dějiny ==		== Dějiny ==

	=== ~~Legenda o založení~~ Uničova ===		=== Založení Uničova ===
	Markrabě [[Vladislav (moravský markrabě)\|Vladislav]] přenechal jistému Theodoriovi les na řece [[Oskava (řeka)\|Oskavě]] k vykácení. Tento podnik však narazil na obtíže, které způsobil zemský úředník z [[Přerov\|Přerova]] (Proliva). V roce [[1213]] vedly tyto problémy k žalobě, která byla rozhodnuta ve prospěch Theodoria. Bylo mu přiznáno právo kácet les podél Oskavy od místa, kde měla být postavena mlýnice, až po cestu vedoucí do [[Úsov\|Úsova]], a to "až k horám", s tím, že smí vykácet tolik lesa, kolik zvládne za třicet let, protože na tuto dobu platilo privilegium.<ref name=":1">DUDÍK, Beda. Mährens allgemeine Geschichte. Brünn: nakladatel není známý, 1878. sv. 8, s. 154. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:95c684b7-c12f-4591-a94a-2928b5f50217</nowiki></ref>		Markrabě [[Vladislav (moravský markrabě)\|Vladislav]] přenechal jistému Theodoriovi les na řece [[Oskava (řeka)\|Oskavě]] k vykácení. Tento podnik však narazil na obtíže, které způsobil zemský úředník z [[Přerov\|Přerova]] (Proliva). V roce [[1213]] vedly tyto problémy k žalobě, která byla rozhodnuta ve prospěch Theodoria. Bylo mu přiznáno právo kácet les podél Oskavy od místa, kde měla být postavena mlýnice, až po cestu vedoucí do [[Úsov\|Úsova]], a to "až k horám", s tím, že smí vykácet tolik lesa, kolik zvládne za třicet let, protože na tuto dobu platilo privilegium.<ref name=":1">DUDÍK, Beda. Mährens allgemeine Geschichte. Brünn: nakladatel není známý, 1878. sv. 8, s. 154. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:95c684b7-c12f-4591-a94a-2928b5f50217</nowiki></ref>

Řádek 9:		Řádek 9:

	Les, který obyvatelé káceli již deset let, mohli podle původního privilegia kácet dalších dvacet let a veškerou získanou a již vymezenou půdu, ať už šlo o les, pole či pastvinu, směli svobodně a bezpečně užívat. Jak bylo určeno markrabětem Vladislavem, měli tuto půdu užívat zcela volně a bez omezení. Nadto bylo obyvatelům umožněno vykonávat obvyklá práva a svobody města, jaké jim byly uděleny.<ref name=":1" />		Les, který obyvatelé káceli již deset let, mohli podle původního privilegia kácet dalších dvacet let a veškerou získanou a již vymezenou půdu, ať už šlo o les, pole či pastvinu, směli svobodně a bezpečně užívat. Jak bylo určeno markrabětem Vladislavem, měli tuto půdu užívat zcela volně a bez omezení. Nadto bylo obyvatelům umožněno vykonávat obvyklá práva a svobody města, jaké jim byly uděleny.<ref name=":1" />

			Roku [[1234]] potvrdil Uničovu markrabě [[Přemysl (moravský markrabě)\|Přemysl]] všechna dosud mu udělená práva a přidával k tomu ještě nová; měšťanům zaručoval, že žádný královský lovčí, mající pod správou sousední ves [[Střelice (Uničov)\|Střelice]], nemá práva vymáhati na nich nějaké jiné než stanovené platy nebo je nějak jinak znepokojovat. Přidával také mílové právo na krčmy a prodej masa a chleba, právo, že mají být souzeni jen podle svých zvyklostí a další práva. Listinou je také stanoveno, že se Uničov stává stanicí a shromaždištěm pro odvádění desátků všeho dolování, které náleželo zeměpánu. Desátek se měl odvádět od českých hranic až ke střednímu toku řeky [[Moravice]], od Moravice ke střednímu toku řeky [[Bystřice]] a odtud dolů k [[Olomouc\|Olomouci]] na [[Velká Bystřice\|Velkou Bystřici]].<ref name=":3">HRUBÝ, František, Jindřich ŠEBÁNEK a Adolf KUBIS. Severní Morava v dějinách. V Brně: Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1947. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:6b05d8a0-d755-11ec-8264-005056827e51</nowiki></ref>

			Kolem vznikajícího města došlo také ke vzniku nových německých osad a poněmčení původně slovanských vesnic. Ryze německého založení byly pravděpodobně jen [[Renoty]] a [[Dětřichov (Uničov)\|Dětřichov]]. Německé osady okolo města měly zajistit německému městu hospodářské zázemí v jejich jazyce.<ref name=":3" />

	Oblast u řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]], kde se nacházela významná celnice poblíž obchodní stezky vedoucí do Uher, získala roku [[1272]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] markraběti potvrzením práva pozvedl osadu na [[město]], další výsady. Pro zvýšení přitažlivosti pro obyvatele a obchodníky bylo uděleno tržní a skladovací právo na osm dní, což bylo později prodlouženo na deset dní, a město mohlo dalších pět let používat výnosy z trhu k posílení svého rozvoje a organizace.<ref name=":1" />		Oblast u řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]], kde se nacházela významná celnice poblíž obchodní stezky vedoucí do Uher, získala roku [[1272]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] markraběti potvrzením práva pozvedl osadu na [[město]], další výsady. Pro zvýšení přitažlivosti pro obyvatele a obchodníky bylo uděleno tržní a skladovací právo na osm dní, což bylo později prodlouženo na deset dní, a město mohlo dalších pět let používat výnosy z trhu k posílení svého rozvoje a organizace.<ref name=":1" />

			=== Husitské války ===
			Město si uchovávalo do doby husitské svůj německý ráz a s německými městy Litovlí a Olomoucí představovalo jakýsi cizí element v hanáckém kraji. S těmito městy se také v potřebnou dobu spojovalo v obranný spolek. Uničov se stejně jako Litovel a Olomouc postavil odmítavě k husitství a zejména s Olomoucí od počátku bojoval proti husitskému nebezpečí a stál s ní na straně Zikmunda Lucemburského.

			Husité se spojili s litevským velkoknížetem Vitoldem, který poslal počátkem roku 1422 do Čech svého příbuzného Zikmunda Korybutoviče, který se na cestě k Praze již na Moravě pokusil o město Olomouc. Odražen však přitáhl k Uničovu a dobyl ho útokem, při čemž jeho vojáci město zloupili. Korybutovič už pak v uničovském kostele přijímal podobojí a Uničov byl svěřen polskému šlechtici Dobeslavu Puchalovi, který delší dobu vystupoval na severní Moravě jako významný husitský hejtman.

			Husité provedli ve městě radikální převrat také náboženský a sociální, a přední německé měšťanstvo bylo pravděpodobně vyhnáno. V husitských rukou byl až do období mezi lety 1424 až 1437. Poté již opět Uničov vystupoval na straně německé a katolické, a roku 1458 se spolčilo s dalšími německými městy proti králi Jiřímu z Poděbrad.

	=== Raný novověk ===		=== Raný novověk ===

Administrator v 23. 1. 2025, 17:53

2025-01-23T17:53:36Z

← Starší verze		Verze z 23. 1. 2025, 18:53
Řádek 11:		Řádek 11:

	Oblast u řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]], kde se nacházela významná celnice poblíž obchodní stezky vedoucí do Uher, získala roku [[1272]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] markraběti potvrzením práva pozvedl osadu na [[město]], další výsady. Pro zvýšení přitažlivosti pro obyvatele a obchodníky bylo uděleno tržní a skladovací právo na osm dní, což bylo později prodlouženo na deset dní, a město mohlo dalších pět let používat výnosy z trhu k posílení svého rozvoje a organizace.<ref name=":1" />		Oblast u řeky [[Morava (řeka)\|Moravy]], kde se nacházela významná celnice poblíž obchodní stezky vedoucí do Uher, získala roku [[1272]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] markraběti potvrzením práva pozvedl osadu na [[město]], další výsady. Pro zvýšení přitažlivosti pro obyvatele a obchodníky bylo uděleno tržní a skladovací právo na osm dní, což bylo později prodlouženo na deset dní, a město mohlo dalších pět let používat výnosy z trhu k posílení svého rozvoje a organizace.<ref name=":1" />

			=== Raný novověk ===
			31. května 1643 celé město vyhořelo.<ref>HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské, Díl 9., doplňky a rejstřík. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1938. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:b502f980-ac36-11e4-a7a2-005056827e51</nowiki></ref>

	=== Vznik průmyslu ===		=== Vznik průmyslu ===

Administrator: založena nová stránka s textem „'''Uničov''' (německy ''Mährisch Neustadt'') je město v župě Litovel v oblasti Střední Morava. Jedná se o bývalé moravské královské město. Nejrychlejší rozvoj města nastal po vybudování velkého průmyslového podniku - Uničovských strojíren; s tím spojená rozsáhlá bytová výstavba značně změnila půdorys města. V 70. letech bylo k m…“

2025-01-22T18:30:14Z

založena nová stránka s textem „'''Uničov''' (německy ''Mährisch Neustadt'') je město v župě Litovel v oblasti Střední Morava. Jedná se o bývalé moravské královské město. Nejrychlejší rozvoj města nastal po vybudování velkého průmyslového podniku - Uničovských strojíren; s tím spojená rozsáhlá bytová výstavba značně změnila půdorys města. V 70. letech bylo k m…“

Nová stránka

'''Uničov''' (německy ''Mährisch Neustadt'') je [[město]] v [[Župa Litovel|župě Litovel]] v [[Oblast Střední Morava|oblasti Střední Morava]]. Jedná se o bývalé [[Morava|moravské]] královské město. Nejrychlejší rozvoj města nastal po vybudování velkého průmyslového podniku - [[Uničovské strojírny|Uničovských strojíren]]; s tím spojená rozsáhlá bytová výstavba značně změnila půdorys města. V 70. letech bylo k městu připojeno 9 [[Obec|obcí]].<ref name=":0">KOLLMANN, Vítězslav, Milan DUBOVÝ a Radek PAVLÍK. Uničov v proměnách staletí: (ikonografie města). Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1988. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:bd81e4ec-bb1b-4fc5-a2c5-2740662c93b3</nowiki></ref>

== Dějiny ==

=== Legenda o založení Uničova ===
Markrabě [[Vladislav (moravský markrabě)|Vladislav]] přenechal jistému Theodoriovi les na řece [[Oskava (řeka)|Oskavě]] k vykácení. Tento podnik však narazil na obtíže, které způsobil zemský úředník z [[Přerov|Přerova]] (Proliva). V roce [[1213]] vedly tyto problémy k žalobě, která byla rozhodnuta ve prospěch Theodoria. Bylo mu přiznáno právo kácet les podél Oskavy od místa, kde měla být postavena mlýnice, až po cestu vedoucí do [[Úsov|Úsova]], a to "až k horám", s tím, že smí vykácet tolik lesa, kolik zvládne za třicet let, protože na tuto dobu platilo privilegium.<ref name=":1">DUDÍK, Beda. Mährens allgemeine Geschichte. Brünn: nakladatel není známý, 1878. sv. 8, s. 154. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:95c684b7-c12f-4591-a94a-2928b5f50217</nowiki></ref>

Po deseti letech pokročily práce natolik, že Vladislavův otec, král [[Přemysl Otakar I.]], mohl v roce [[1223]] vydat obyvatelům nové obce, která vznikla na místě vykáceného lesa (nova civitas, přičemž němečtí obyvatelé si ponechali toto jméno), [[magdeburské právo]], jaké bylo v té době uplatňováno v [[Bruntál|Bruntále]]. Současně vydal v [[Brno|Brně]] lokační listinu pro městského rychtáře Theodoria a jeho dědice. Podle této listiny platil každý usedlík roční poplatek 6 denárů, zatímco za půdu pod pluhem byl na svátek sv. Martina vybírán naturální desátek: jeden čtvrtý díl stříbra (čtvrtlark), jeden měřič ječmene, stejně tolik pšenice a ovsa.<ref name=":1" />

Les, který obyvatelé káceli již deset let, mohli podle původního privilegia kácet dalších dvacet let a veškerou získanou a již vymezenou půdu, ať už šlo o les, pole či pastvinu, směli svobodně a bezpečně užívat. Jak bylo určeno markrabětem Vladislavem, měli tuto půdu užívat zcela volně a bez omezení. Nadto bylo obyvatelům umožněno vykonávat obvyklá práva a svobody města, jaké jim byly uděleny.<ref name=":1" />

Oblast u řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], kde se nacházela významná celnice poblíž obchodní stezky vedoucí do Uher, získala roku [[1272]], kdy král [[Přemysl Otakar II.]] markraběti potvrzením práva pozvedl osadu na [[město]], další výsady. Pro zvýšení přitažlivosti pro obyvatele a obchodníky bylo uděleno tržní a skladovací právo na osm dní, což bylo později prodlouženo na deset dní, a město mohlo dalších pět let používat výnosy z trhu k posílení svého rozvoje a organizace.<ref name=":1" />

=== Vznik průmyslu ===
Až do osvobození města si Uničov zachovával typický vzhled zemědělského maloměsta bez výraznějšího hospodářského vzestupu. Postupně se zde rozvíjelo plátenictví, soukenictví, koželužství, jirchařství a zejména tkalcovství, v [[18. století]] již specializované na zpracování bavlny. Továrna na vlněné zboží, zřízená v roce [[1786]], byla v polovině [[19. století]] přebudována na [[Uničovský cukrovar|cukrovar]] a lihovar. Město proslavila především barvírna a tiskárna kartounu fy. Jerzabek, která tu fungovala od roku [[1815]] do 30. let [[20. století]].<ref name=":0" />

=== Období první Československé republiky ===
Za první [[Československo|ČSR]] ve městě působila česká střední měšťanská škola, autobusové spojení bylo do [[Zábřeh|Zábřeha]], [[Šumvald|Šumvaldu]], přes [[Sovinec]] do [[Rýmařov|Rýmařova]] a [[Dlouhá Loučka|Dlouhé Loučky]].<ref name=":2">DOSTÁL, Jaroslav. Jeseníky. Praha: Klub československých turistů, 1931. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:7ad98e20-245c-11e9-9634-005056827e52</nowiki></ref>

=== Vybudování Uničovských strojíren a rozvoj města ===
Po roce [[1948]] došlo ke kvalitativnímu zlomu ve vývoji města, a to v souvislosti s budováním Škodových závodů, pozdějích [[Uničovské strojírny|Uničovských strojíren]]. Ve městě tehdy žilo 3 524 obyvatel v 860 domech. Stavby činžovních domů pro zaměstance Škodových závodů začaly v prostoru mezi plynárnou a Šibeníkem v roce [[1949]]. Výstavba sídliště byla zahájena roku [[1951]], a to současně s rozsáhlou asanací starých zdravotně nevyhovujících domů. Materiál z demolice se pak použil k zavezení Želechovického rybníka na dnešní Olomoucké ulici. V roce [[1952]] byla postavena mateřská škola pro 60 dětí a o rok později začala na sídlišti výstavba školní budovy pro střední školu. V roce [[1958]] bydlelo na sídlišti již 2 762 osob, ve vnitřním městě 984. Zastaralé plynové osvětlení nahradilo již roku [[1949]] osvětlení elektrické. V roce [[1957]] byla dokončena výstavba vodovodu a o rok později hloubková kanalizace.<ref name=":0" />

Počátkem 60. let pokračovala modernizace a asanace staré části města včetně budování kanalizace, kabelizace a plynového vedení. K estetizaci životního prostředí přispěla mj. i úprava zanedbaného městského parku. V budově bývalé nemocnice byla v roce [[1963]] zřízena poliklinika. O rok později zahájilo provoz nově vybudované autobusové nádraží na ulici Jiřího z Poděbrad.<ref name=":0" />

K zásadní změně v oblasti bytové výstavby došlo v roce [[1965]], kdy státní bytovou výstavbu nahradilo budování družstevních a stabilizačních bytů. Koncem 60. let - po rozšíření Litovelské ulice a na ni navazující Dukelské třídy - zde vyrostla řada čtyřposchoďových domů, které výrazně změnily vzhled sídliště. Vedle starého kina na třídě Hrdinů vznikly do roku [[1969]] čtyři nové bloky. Rozsáhlá demolice starých domů a hospodářských budov byla provedena v obvodu Polní a Mohelnická ulice. Koncem 60. let se rozvinula rovněž individuální výstavba dalších rodinných domů - Na nivách, Olomoucké ulici, v Albíkově ulici, v Mohelnické ulici, na Šternberské ulici a v Brníčku. Současně vybudovaly byty pro své zaměstnance i některé místní podniky, jako [[Severomoravské dřevařské závody]], cukrovar aj.<ref name=":0" />

V roce [[1970]] zahájily Uničovské strojírny výstavbu stabilizačních bytů v prostorách bývalé perlovky - zbořeného továrního objektu z roku [[1897]] - dále u svého učiliště a v ulici Plzeňské a Mohelnické. První výškové bloky byly předány do užívání v roce [[1972]]. V části jejich přízemí zahájily provoz nové prodejny a provozovny služeb. Ve výstavbě bytů pro své členy pokračovalo [[JZD]] u [[Brníčko (Uničov)|Brníčka]]. V květnu [[1975]] bylo na sídlišti otevřeno nové moderní širokoúhlé [[Kino Družba (Uničov)|kino Družba]].<ref name=":0" />

Pokračující bytová výstavba se v 70. letech soustředila do 3 prostorů - přednádražního, u polikliniky a v ulici Na stromořadí. První etapa komplexní výstavby v přednádražním prostoru byla zahájena v roce [[1979]]. V tomto období současně začalo budování menšího sídlištního celku na Nemocniční ulici vedle polikliniky. Sídliště v přednádražním prostoru s hlavní ulicí Generála Svobody se za Mohelnickou ulicí napojuje na stávající komplex. Prvních 372 bytů - včetně mateřské školy, jeslí a obchodu - zde bylo dobudováno v letech [[1981]] až [[1982]]. V roce [[1983]] byla dokončena 12třídní základní škola v ulici U stadionu. Největší stavbou posledních let reálného socialismu, realizovanou etapovitě v akci Z, je krytý zimní stadion.<ref name=":0" />

Kromě Uničovských strojíren a Severomoravských dřevařských závodů působily ve městě také podniky [[Farmakon]], [[Technolen]], [[Severomoravské cukrovary]], Technické služby města Uničova a Komunální služby města Uničova.<ref>Stráž lidu: Měsíčník levicové orientace. Olomouc: Krajský výbor KSČ, 1980, 60(55), s. 2. ISSN 1805-0190. Dostupné také z: <nowiki>https://ndk.cz/uuid/uuid:e4ddb570-6236-11e6-b155-001018b5eb5c</nowiki></ref>

Novostavby na vybudovaných sídlištích výrazně změnily podobu města, které mělo i s integrovanými obcemi koncem 80. let [[20. století]] téměř 14 tisíc obyvatel a bylo významným průmyslově-zemědělským střediskem [[Okres Olomouc (1960)|olomouckého okresu]].<ref name=":0" />

== Pamětihodnosti ==
Dominantou náměstí ve tvaru nepravidelného lichoběžníku je radnice, která ovšem svůj původní ráz ztratila po úpravách v letech [[1890]] a [[1891]]. Její věž dosahuje výšky 45 m. Další dominantou je morový sloup z let [[1729]] až [[1743]], nejvýznačnější v [[Moravskoslezsko|Moravskoslezsku]] po [[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|olomouckém]], náměstí pak doplňují také dvě barokní kašny.<ref name=":0" /><ref name=":2" />

Mezi náměstím a zbytkem opevnění je situován farní [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Uničov)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]. Druhý - klášterní [[Kostel Povýšení sv. Kříže (Uničov)|kostel Povýšení sv. Kříže]] - byl adaptován pro kulturní účely.<ref name=":0" />

Zbytek opevnění představuje zejména [[Medelská brána (Uničov)|Medelská brána]] a zbytek hradních zdí k ní přiléhajících. V Olomoucké ulici se nachází také bývalá [[Městská zbrojnice (Uničov)|městská zbrojnice]], ve které sídlí Muzeum u vodní branky.<ref name=":0" />

Druhým náměstím je bývalý rynk, dnes náměstí Osvobození (dříve náměstí Družby, lidově ''Staliňák''). V roce [[1882]] zde byla odhalena socha císaře [[Josef II.|Josefa II.]]

== Zdroje ==