Dolní Sukolom
Dolní Sukolom (něm. Salbnuss) je místní část města Uničova v Olomouckém kraji. Nachází se na levém břehu Oskavy v nadmořské výšce 245 m.[1]
Název a znak
První písemná zmínka o obci s názvem Selplaz se nachází v latinské listině z 13. století. Od 16. století se setkáváme s názvem vsi Sukolom s přívlastky Německá, Nová, Dolní, Přední a Hrubá, německy Unter Eichen a Salbnuss, výjimečně Santens.[2]
Nejstarší pečeť Dolní Sukolomi je z roku 1749; v pečetním poli je ze země vyrůstající listnatý strom - dub nebo ořech. V druhém případě by šlo o mluvící znamení (Salbnuss = ořech). V otisku jiného pečetidla z roku 1820 je listnatý strom, který se jeví jako dub.[2]
Dějiny
V pravěku se na severovýchodním okraji Dolní Sukolomi nacházelo lužické pohřebiště.[3]
Dolní Sukolom původně patřila k tvrzi v Horní Sukolomi. Postupně byly její části prodány nebo darovány různým osobám nebo církevním institucím. Od 30. let 17. století náležela k sovineckému panství.[2]
Od roku 1820 se na obecní pečeti vyskytoval dub.[4] Součástí soudního okresu Uničov se spojená obec s Horní Sukolomí (osamostatnila se roku 1867) stala po zrušení poddanství roku 1849, který byl do roku 1909 součástí okresního hejtmanství Litovel, poté až do zrušení soudních okresů v roce 1949 součástí okresního hejtmanství Šternberk.[2][5]
V období před druhou světovou válkou se jednalo o vyspělou zemědělskou obec. Cihelna firmy Vodička byla založena roku 1920 a mlýn roku 1932. K mlátícímu družstvu založenému roku 1873 přibylo v roce 1924 elektrárenské družstvo. V roce 1924 vznikla organizace Německé národní strany, v roce 1935 zde uspěla Sudetoněmecká strana.[1] V roce 1930 byla obec přifařena k uničovské farnosti (od farnosti Dlouhá Loučka).[6] V letech 1938-1945 používala obec na úředním razítku nacistickou říšskou orlici s hákovým křížem. V té době také byla součástí landrátu Šternberk.[1][4]
Dolní Sukolom byla osvobozena 6. května 1945. Správní reformou se roku 1949 stala součástí politického okresu Šternberk. Od roku 1960 je místní částí města Uničova a okresu Olomouc.[2]
Jednotné zemědělské družstvo Dolní Sukolom působilo v letech 1953 až 1974. Založení družstva III. typu bylo schváleno 28. března 1953. V roce 1955 postavilo novou drůbežárnu pro 250 kusů a v roce 1957 další dvě. Adaptacemi získalo 2 kravíny, 2 odchovny mladého dobytka, 2 porodny prasnic a 2 vepříny. Do strojního parku získalo roku 1959 dva traktory, samovaz a dvě mlátičky. K 1. lednu 1974 se stalo součástí integrovaného Jednotného zemědělského družstva Újezd u Uničova.[7][8]
Obyvatelstvo
Po druhé světové válce bylo většinové německé obyvatelstvo odsunuto. V roce 1918 se v obci objevila slovanská menšina.[1]
| Rok | 1880 | 1900 | 1921 | 1930 | 1950 |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 342 | 321 | 284 | 293 | 222 |
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 BARTOŠ, Josef a Univerzita Palackého. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, Svazek III: Okresy: Olomouc město a venkov, Litovel, Šternberk, Mor. Beroun. Ostrava: Profil, 1972, s. 281. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a543e800-ef3b-11e8-9445-5ef3fc9bb22f
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 SPÁČIL, Vladimír, Vladimír LEŠINGR a Okresní archiv Olomouc. Pečeti a znaky měst, městeček a obcí olomouckého okresu. Olomouc: Městský NV, 1985, s. 67. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a9832afe1a834273f9628ba61d4aea0c
- ↑ Pravěk: časopis moravských a slezských archeologů: Nová řada. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2004, 14(1), s. 388. ISSN 1211-8338. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:911e6b50-6797-11e4-8b87-001018b5eb5c
- ↑ 4,0 4,1 Střední Morava: kulturně historická revue. Olomouc: Memoria, 2012, 18(33), s. 100. ISSN 1212-1134. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0850d77d-977d-47ea-a453-a8789b5c8bcf
- ↑ DOHNALOVÁ, Emilie, Eva MUSILOVÁ, Jaromír KUBÍČEK a Státní vědecká knihovna (Olomouc, Česko). Bibliografie okresu Olomouc, 2: Ostatní města a obce olomouckého okresu. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1996, s. 29. ISBN 80-85048-65-5. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:56498d87895d8b258524f923a462b341
- ↑ Střední Morava: kulturně historická revue. Olomouc: Memoria, 2023, 29(53), s. 157. ISSN 1212-1134. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:16f632d1-1634-11f1-9cbd-eacb29bdf203
- ↑ BURGET, Antonín, Vladislav GALGONEK, Milan HOŘÍNEK a Pavel VRANA. Socialistické zemědělství v okrese Olomouc. Olomouc: OV Svazu družstevních rolníků, 1989, s. 159. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:bebe1800-2623-11e8-8b05-005056825209
- ↑ Olomoucký archivní sborník. Olomouc: Státní okresní archiv v Olomouci, 2004, 2004(2), s. 43. ISSN 1214-4711. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:6b8a316e-a05b-41d0-b919-ad5740740277